5. kapitola, fol. 51a
Mišna:
Ten, kdo neviděl radost na místě Čerpání [vody], nikdy neviděl žádnou radost. Na konci prvního svátečního dne Slavnosti [sukot] sestoupili1) na Nádvoří žen,2) kde ustanovili velké ustanovení. Byly tam zlaté svícny, na jejich vrcholcích čtyři zlaté mísy a u každého z nich čtyři žebříky.3) A byli tam čtyři mladíci z kněžských noviců a drželi džbány s objemem sto dvacet login, které vylévali do každé mísy.
Obnošené spodky kněží a jejich opasky byly rozplétány a zapalovaly se jimi [lampy]. A v Jeruzalémě neexistoval žádný dvůr, jenž by nebyl osvětlován světlem místa Čerpání [vody].
Zbožní a dobročinní mužové4) před nimi tančili
1) Tzn. kněží a levité.
2) To leželo o patnáct schodů níž a vedlo na Nádvoří Izraelců (viz Midot II,5).
3) Protože svícny byly vysoké patnáct loktů.
4) Dosl. ,mužové skutků‘, což by také mohlo znamenat ,divotvůrci‘ (viz Sota IX,15).
fol. 51b
(Mišna)
se zapálenými loučemi v rukou a zpívali před nimi slova písně a chvály. A levité [stáli] s harfami, lyrami, cymbály, trubkami a s bezpočtem [jiných] hudebních nástrojů na patnácti schodech sestupujících z Nádvoří Izraelců do Nádvoří žen a odpovídajících patnácti (Písním stupňů)1) v Žalmech. To na nich2) stáli levité s hudebními nástroji a zpívali píseň. Dva kněží stáli u horní brány sestupující z Nádvoří Izraelců do Nádvoří žen a měli v rukou dvě trubky. Když zakokrhal kohout, zatroubili teki‘a, teru‘a, teki‘a.3) Když vystoupili na desátý [stupeň], zatroubili teki‘a, teru‘a, teki‘a. Když dorazili na nádvoří,4) zatroubili teki‘a, teru‘a, teki‘a. Když dorazili na zem,5) zatroubili teki‘a, teru‘a, teki‘a. Tak troubili a šli, až dorazili k bráně vedoucí od východu.
Když dorazili k bráně vedoucí od východu, obrátili se tváří od východu k západu6) a pronesli: ‘Naši předkové,7) kteří se na tomto místě otáčeli zády k Paláci a tváří k východu, dávali přednost slunci.8) Ale my máme Pána na očích!’ – R.Jehuda říká: „Zdvojovali to a říkali: Jsme Pána a Pána máme na očích!”
Gemara:
Naši rabíni nás učí: Ten, kdo neviděl radost na místě Čerpání [vody], nikdy neviděl žádnou radost. Ten, kdo neviděl Jeruzalém v jeho nádheře, nikdy neviděl žádoucí město. Ten, kdo neviděl [plně] vystavěný Chrám, nikdy neviděl slavnou stavbu. – Který [Chrám]?9) – Abaje řekl (a někteří uvádějí, že to byl rav Chisda): „To znamená Herodovu stavbu.“10)
Z čeho byl vystavěn? – Rava11) řekl: „Ze žlutého a bílého mramoru. Někteří uvádějí, že ze žlutého, modrého a bílého mramoru. Jedna řada [cihel] ustupovala a druhá řada vyčnívala, aby držela omítka. Zamýšlel ho pokrýt zlatem, ale rabíni mu řekli: Nech ho být, protože vypadá nádherně! Připomíná totiž vlnobití!“12)
Učí se [v barajtě]: ,Rabi Jehuda říká: „Ten, kdo neviděl dvojitou kolonádu13) v egyptské Alexandrii,14) nikdy neviděl slávu Izraelců.“ Říká se, že byla jako velká bazilika, měla sloupovou síň uvnitř sloupové síně a občas v ní byl dvojnásobek15) těch, co vyšli z Egypta. Bylo v ní jednasedmdesát zlatých stolců odpovídajících jednasedmdesáti [soudcům] velkého Sanhedrinu. Žádný z nich neměl méně než jednadvacet myriád16) talentů zlata. Uprostřed bylo dřevěné pódium, kde stál obecní chazan a měl v ruce hadříky. Když nastal [čas] odpovědět ,Amen‘, tak mávl hadříkem a všechen lid odpověděl ,Amen‘.17) A nesedali si chaoticky, nýbrž zlatníci zvlášť, stříbrotepci zvlášť, kováři zvlášť, měďotepci zvlášť, tkalci zvlášť, takže když tam vešel nějaký chudák, rozpoznal své kolegy v řemesle, obrátil se tam a získal živobytí pro sebe i pro členy své rodiny.‘18)
Abaje řekl: „Všechny je pobil Alexandr Makedonský.19) A z jakého důvodu? Byli potrestáni za přestoupení tohoto verše: Nebudete pokračovat v obracení na cestu tuto dále,20) jenže oni se vrátili [do Egypta]. Když [tyran] přišel a shledal je, jak čtou ze svitku: Zvedne Pán vůči tobě národ zdaleka,21) řekl si: ,Uvažuj! Přál jsem si, aby má loď dorazila za deset dní. Zvedl se vichr a má loď doplula za pět dní!‘ Proto na ně udeřil a pobil je.“
,Na konci prvního svátečního dne, atd.‘ – Co je to ,velké ustanovení‘? – Rabi El'azar řekl: „Jak jsme se naučili: ,Původně bylo [Ženské nádvoří] hladké, ale potom je obehnali terasou a ustanovili, aby ženy sedávaly nahoře a muži dole.‘“22)
Naši rabíni nás učí: Původně byly ženy uvnitř [nádvoří] a muži venku. Jelikož se však chovali lehkovážně, [rabíni] ustanovili, že ženy budou sedávat venku a muži uvnitř. Jelikož se však stále chovali lehkovážně, [rabíni] ustanovili, že ženy budou sedávat nahoře a muži dole.
Ale jak to mohli učinit?23) Vždyť je přece psáno: To všechno je písemně z ruky Pána mně na srozuměnou?24) – Rav řekl: „Našli jeden verš a vyložili ho (...)
1) Míněny jsou žalmy 120–134. Tolik znění samostatné mišny.
2) A nikoli po stranách oltáře, kde bylo jejich obvyklé místo během obětování.
3) To byl signál, aby se začala čerpat voda ze Šiloachu.
4) Míněno je Nádvoří žen.
5) Gaon z Vilna doplňuje: ,na zem nádvoří‘.
6) Tedy směrem k Chrámu.
7) Tzn. v době prvního Chrámu.
8) Viz Ez 8,16.
9) Existovaly totiž chrámové stavby Šalomouna, Nehemjáše a Heroda.
10) Podrobný popis viz Flavius: Židovské starožitnosti XV,11; viz také Bava batra 4a.
11) Var. lec.: ,Raba‘.
12) Díky různým barevným odstínům mramoru.
13) Řecky diplestoa; míněna je součást tamní synagógy.
14) Alexandrijská židovská komunita byla početná, měla své vlastní modlitebny i jiná práva.
15) V závorkách se uvádí ,šedesát myriád krát šedesát myriád‘. Je míněno číslo 1 200 000.
16) Toto slovo Gaon z Vilna vypouští.
17) Rozměry synagogy byly totiž tak obrovské, že všichni lidé nemohli hlas předčitatele slyšet.
18) Tzn. se žádostí o práci.
19) Var. lec.: ,Traján‘ (Gaon z Vilna). Soncino poznamenává, že Trajánovo jméno uvádí jSuka V,1 a míněn je masakr alexandrijských Židů za vlády tohoto císaře v roce 116 podle Eusebiových záznamů.
20) Dt 17,16 ohledně egyptských zvyků.
21) Dt 28,49.
22) Viz Midot II,5.
23) Tedy měnit původní uspořádání Chrámu.
24) 1Pa 28,19 ohledně budování prvního Chrámu.