Bejca
traktát zvaný Vejce (podle úvodních slov o vejci, které bylo sneseno o svátečním dnu), ovšem jinak nazýván také Jom tov (Svátek), neboť se věnuje dalším detailům týkajícím se příprav na svátek, vaření, rozdělávání ohně atd. V tomto ohledu jsou důležité pojmy muchan (to, co se ve všední den připraví nebo odloží na šabat nebo svátek), mukce (to, co se naopak odloží na všední den nebo vzhledem k šabatu vypustí ze zřetele ), nolad (status toho, co se právě "rodí": mláďata, nově nadojené mléko, právě dokončené nádoby nebo oděvy).
V 1. kapitole se hovoří nejprve o pravidlech týkajících se zmíněného vejce, uvádějí se diskuse Šamajovy a Hilelovy školy; dále o tom, co lze z jídla nebo oděvů poslat druhému jako dar o svátečních dnech.
2. kapitola popisuje podrobnosti eruv tavšilin, další názorové rozdíly obou škol, tři věci, v nichž byl raban Gamliel přísný a tři, v kterých byl shovívavý; tři věci, které povoloval r. El'azar ben Azarja. O znečištění mlýnku na pepř a dětského kočárku.
3. kapitola: lovení a zabíjení ptáků, kupování masa a nápojů na svátek beze smlouvání o množství a ceně.
4. kapitola: přeprava jídla, jaký druh dřeva lze užít pro vaření; zákaz vyrábění nádob a rozdělávání ohně.
5. kapitola: rozdíly mezi šabatem a svátkem ohledně toho, co je zakázáno a co je povoleno.
Zde přinášíme úryvky z folia 15b.