4. kapitola, fol. 54a (gemara)

A skutečně byl oheň stvořen na konci šabatu? Vždyť se přece učí [v barajtě]: ,Za soumraku v předvečer šabatu bylo stvořeno deset věcí: studna;1) mana; duha;2) písmo; psaní;3) Desky [Tóry];4) Mojžíšův hrob; jeskyně, v níž stáli Mojžíš s Elijášem;5) otvor úst oslice6) a otvor úst země k pohlcení svévolníků.‘7) Rabi Nechemja říká jménem svého otce: „Také oheň a mezek.“8) R. Jošija říká jménem svého otce: „Také beran9) a šamir.“10) Rabi Jehuda říká: „Také kleště.“ Říkával totiž: „Kleště jsou vyráběny pomocí kleští.11) Kdo tedy vyrobil první kleště? Jistě je to stvoření rukou Nebes!“ [Někdo] mu řekl: „Je přece možné vyrobit je litím a tím je vytvarovat. Jistě je to stvoření rukou člověka!“‘ – Není zde rozpor. Jedno [se týká] našeho ohně, druhé [se týká] ohně Gehinom. Náš oheň [byl stvořen] na konci šabatu, oheň Gehinom [byl stvořen] v předvečer šabatu.

A skutečně byl oheň Gehinom stvořen v předvečer šabatu? Vždyť se přece učí [v barajtě]: ,Sedm věcí bylo stvořeno dříve, než byl stvořen svět: Tóra, pokání, zahrada Eden, Gehinom, Trůn slávy, Chrám a Mesiášovo jméno. Tóra, neboť je psáno: Pán mne vlastnil v počátku Své cesty.12) Pokání, neboť je psáno: Než se hory zrodily13) a dále je psáno: Obracíš člověka až do zrušení a říkáš: Obraťte se, synové člověka!14) Zahrada Eden, neboť je psáno: A vysadil Pán Bůh zahradu v Edenu odedávna.15) Gehinom, neboť je psáno: Vždyť vyrovnán je od včerejška Tófet.16) Trůn slávy a Chrám, neboť je psáno: Trůn slávy, vyvýšený od počátku, místo naší Svatyně.17) Mesiášovo jméno, neboť je psáno: Bude jeho jméno navždy před sluncem, věčné je jeho jméno.‘18) – Povídám, že to byla dutina [Gehinom], co bylo stvořeno dříve, než byl stvořen svět, ale jeho oheň [byl stvořen] v předvečer šabatu.

A skutečně byl jeho oheň stvořen v předvečer šabatu? Vždyť se přece učí [v barajtě]: ,Rabi Jose říká: „Ten oheň, který Svatý, budiž požehnán, stvořil Druhý [den] v týdnu, nikdy neuhasne, neboť je psáno: A vyjdou a spatří mrtvoly mužů, provinilců vůči mně. Jejich červ neodumře a jejich oheň neuhasne!19) A rabi Bana’a, syn rabiho Uly, řekl: „Pročpak není psáno ,že je to dobré‘ u Druhého [dne] v týdnu? Protože tehdy byl stvořen oheň Gehinom.“ A rabi El‘azar řekl: „Přestože o něm není psáno ,že je to dobré‘, [text se k tomu] vrací a [Druhý den] zahrnuje do Šestého [dne], neboť je psáno: A viděl Bůh všechno, co učinil. A hle, dobré nadmíru!“‘20) Spíše byla dutina [Gehinom stvořena] dříve, než byl stvořen svět, jeho oheň [byl stvořen] Druhý [den] v týdnu a náš oheň byl zamýšlen ke stvoření v předvečer šabatu, nicméně byl stvořen až na konci šabatu. Neboť se učí [v barajtě]: ,R. Jose říká: „Dvě věci byly zamýšleny ke stvoření v předvečer šabatu, nicméně byly stvořeny až na konci šabatu. Na konci šabatu dal Svatý, budiž požehnán, Prvotnímu člověku poznání podle horního vzoru, takže si přinesl dva kameny, třel je o sebe a vyšel z nich oheň. Dále si přivedl dvě zvířata, vzájemně je zkřížil a vyšel z nich mezek.“ Raban Šim‘on ben Gamliel říká: „Mezek vznikl v době Anově, neboť je psáno: To je ten Ana, který našel muly v poušti.“‘21)

(...)     

Naši rabíni nás učí: Za soumraku v předvečer šabatu bylo stvořeno deset věcí: studna; mana; duha; písmo; psaní; Desky [Tóry]; Mojžíšův hrob; jeskyně, v níž stáli Mojžíš s Eliášem; otvor úst oslice a otvor úst země k pohlcení svévolníků. A někteří uvádějí: „Také Árónova hůl, její mandle a její květy.“22) Jiní uvádějí: „Také démoni.“ Jiní uvádějí: „Také

------------------------------ 

1) Buďto se jedná o ústa studny, kterou Mojžíš otevřel úderem do skály (viz Nu 20,7-11), nebo o ústa Mirjáminy studny, která Izrael doprovázela při cestě pouští a zdržovala se v jejich táborech (někteří mají za to, že je o ní řeč v Nu 21,16-18).

2) Viz Gn 9,13nn.

3) Jiní vokalizují tento výraz ve smyslu ,psací náčiní‘.

4) Viz Ex 32,16.

5) Viz Ex 33,22; 1K 19,9.

6) Viz Nu 22,28.

7) Viz Nu 16,30

8) Mezek je považován za křížence, jak je uvedeno níže. Podle r. Nechemji však byl stvořen přímo.

9) Viz Gen 22,13.

10) V biblické hebrejštině ,trn', rovněž pazourek používaný jako rydlo. V rabínské literatuře rovněž označuje legendárního červa nebo hmyz, který, když se přeplazí přes kámen, v něm způsobí hlubokou rýhu nebo ho dokonce úplně rozpoltí. Takto se alespoň vysvětloval zákaz, že při stavbě Božího oltáře nesmí být použito žádného železného nástroje (viz Ex 20,25), a že podle 1K 6,7 nebyl slyšet žádný železný nástroj ani při stavbě Šalomounova chrámu.

11) Představa je následující: původně musely existovat kleště, které pak přidržovaly žhavé železo při výrobě prvních kleští zhotovených lidskou rukou.

12) Př 8,22.

13) Ž 90,2.

14) Ž 90,3.

15) Gn 2,8.

16) Iz 30,33.

17) Jr 17,12.

18) Ž 72,17.

19) Iz 66,24.

20) Gn 1,6.

21) Gn 36,24.

22) Viz Nu 17,23.

 

fol. 54b

Adamův oděv.“1)

Naši rabíni nás učí: Před lidmi je skryto sedm věcí: den smrti; den útěchy;2) hloubka Soudu; nikdo neví, co se skrývá v srdci jeho druha; nikdo neví, čím bude odměněn; kdy se vrátí vláda rodu Davidova; a kdy skončí vláda svévolníků.3)

-------------------------         

1) Viz Gn 3,21.

2) Tzn. kdy bude člověk zbaven svého trápení.

3) Míněn je Řím.