8. kapitola, fol. 83b
Mišna:
Zbije-li někdo svého druha, je vůči němu povinen pěti věcmi: za zlehčení, za bolestné, za léčení, za škodu a za ponížení.
Jakým způsobem za zlehčení? – Oslepil-li mu oko, uťal-li mu paži nebo zlomil-li mu nohu, pohlížíme na něj, jako by to byl otrok prodávaný na trhu a oceníme ho, kolik by stál [předtím] a kolik stojí [nyní].
[Jakým způsobem] za bolestné? – Popálil-li ho rožněm či hřebíkem, byť by to bylo na jeho nehtu, což je místo, kde se netvoří jizvy, tak zjistíme, kolik by člověk jako je on byl ochoten přijmout [peněz] za takovou bolest.
[Jakým způsobem] za léčení? – Udeřil-li ho, musí mu [zaplatit náklady] na vyléčení. Pokud mu naběhly boláky, tak bylo-li to následkem poranění, [násilník] je vinen, ale nebylo-li to následkem poranění, [násilník] je zproštěn [viny]. [Pokud se rána] vyhojila, otevřela, vyhojila a otevřela, [násilník] musí [zaplatit náklady] na vyléčení. [Pokud se rána] vyhojila ve všech ohledech, [násilník] musí [zaplatit náklady] na vyléčení.1)
[Jakým způsobem] za škodu? – Pohlížíme na něj, jako by to byl hlídač okurek,2) protože mu již byla odevzdána cena jeho ruky či cena jeho nohy.3)
[Jakým způsobem] za ponížení? – Vše [se řídí] podle ponižujícího a poníženého.
Ale proč? Vždyť Milosrdný praví: Oko za oko?4) Řekněme, že to znamená doslova ,oko‘? – Co tě to napadá! Neboť se učí [v barajtě]: ,Mohl [bych říci], že za oslepení oka mu bude oslepeno oko; za utnutí paže mu bude uťata paže; za zlomení nohy mu bude zlomena noha. [Kvůli tomu] Písmo praví: Ubije-li člověka (...) A ubije-li zvíře:5) tak jako ubití zvířete [je spojeno] s náhradou [škody], rovněž ubití člověka [je spojeno] s náhradou [škody]. A chceš-li něco namítat, stojí přece psáno: ,A nevezmete usmíření za duši vraha, který jest svévolník k smrti‘,6) [což znamená:] za duši vraha nevezmeš usmíření,7) ale vezmeš usmíření za jeho špičky údů, které nelze navrátit.‘
Který [výraz] ubije [myslíš]? Máme říci, že [verš:] A ubije‑li zvíře, zaplatí ho. A ubije-li člověka, zemře?8) Tam se píše o popravě!9) Spíše jde o tento [výraz] ubije: [Stojí psáno:] Ubije-li duši zvířete, zaplatí ho, duši za duši.10) A v juxtapozici je připojeno: A muž, když dá vadu na přítele svého, jak učinil, tak učiní se jemu.11) – Ale tam není [výraz] ubije? – Mluvíme o bití a bití: tak jako bití zvířete [je spojeno] s náhradou [škody], rovněž bití člověka [je spojeno] s náhradou [škody].
Ale vždyť je přece psáno: A muž, když ubil každou duši člověka, smrtí zemře?12) – [To se týká] finančního [odškodnění]. – Jak víme, že finančního [odškodnění]? Řekni, že doslova [trestu] smrti! – Co tě to napadá! Za prvé, je tu srovnání s odškodněním za ubití zvířete.13) Za druhé, je za tím psáno, že když někomu způsobí vadu, totéž se stane jemu. Z toho plyne, že to je finanční [odškodnění].
Co to znamená: ,A chceš-li něco namítat‘? – Tana zde viděl následující rozpor: [Mohl bys říci:] ,Proč to odvozuješ z ubití zvířete? Odvozuj to z ubití člověka?‘ Já říkám: ,[Zákony] o škodách odvozujeme ze [zákonů] o škodách, ale [zákony] o škodách neodvozujeme ze [zákonů] o [trestu] smrti!‘ [Mohl bys říci:] ,Naopak! [Zákony] o člověku odvozujeme ze [zákonů] o člověku, ale [zákony] o člověku neodvozujeme ze [zákonů] o zvířeti!‘ Proto se učí: ,A chceš-li něco namítat, stojí přece psáno: A nevezmete usmíření za duši vraha, který jest svévolník k smrti! Vždyť smrtí zemře,6) [což znamená:] za duši vraha nevezmeš usmíření, ale vezmeš usmíření za jeho špičky údů, které nelze navrátit.‘
A [slouží] tento [verš] A nevezmete usmíření za duši vraha k vyloučení špiček údů? Vždyť je zapotřebí k tomu, aby Milosrdný řekl, že ho nepodrobíme dvěma [trestům], tedy že od [vraha] nebudeme vyžadovat odškodnění, když ho popravíme? – To lze odvodit z [verše]: Podle jeho svévole,12) [což znamená:] obviníš ho podle jedné jeho svévole, ale neobviníš ho podle dvou jeho svévolí.
Stále je však zapotřebí k tomu, aby Milosrdný řekl, že od [vraha] nebudeme vyžadovat odškodnění, abychom ho zprostili [trestu smrti]? – Kdyby tomu tak bylo, Milosrdný by psal: ,Nevezmete usmíření za toho, kdo je svévolný k smrti.‘ K čemu je [dobrý výraz]: Za duši vraha? Plyne z toho, že ,za duši vraha nesmíš vzít usmíření, ale smíš vzít usmíření za špičky údů, které nelze navrátit‘.
Ale když je psáno. Nevezmete usmíření, k čemu je [dobrý výraz]: Ubije (...) ubije? – Řekni: Kdyby to bylo [odvozeno] odtud, mohl bych říci, že když by si [postižený] přál oko, dostal by ho; a když by si přál cenu oka, dostal by ji. Proto jsme se to dozvěděli z [případu] zvířete: tak jako ubití zvířete [je spojeno] s náhradou [škody],13) rovněž ubití člověka [je spojeno] s náhradou [škody].14)
Učí se: R. Dostaj ben Jehuda říká: „[Stojí psáno:] Oko za oko, [což znamená] finanční [odškodnění]. Říkáš, že finanční [odškodnění]? Nebo to tak není [a znamená to] doslova oko? Musíš říci, že oko jednoho je velké a oko druhého je malé. Jak mám tedy vyplnit [zákon] Oko za oko? A řekneš-li, že v tomto případě se platí odškodné, tak Tóra přece praví: Výnos jeden bude u vás,15) tedy výnos stejný pro vás všechny!“ – Řekni: V čem je rozpor? Možná Milosrdný praví, že se má odškodnit zrak za zrak? Řekneš-li totiž, že tomu tak není,
1) V případě, že by se rána zase otevřela.
2) Takovouto práci na okurkovém poli může vykonávat i invalida. Během doby léčení bereme v úvahu ušlý zisk právě z takovéhoto zaměstnání, a nikoli ze skutečného zaměstnání poraněné osoby (Soncino).
3) Proto nemůže namítat tím, že by měl dostávat náhradu mzdy ze svého skutečného zaměstnání.
4) Ex 21,24.
5) Lv 24,21; celý verš zní: A ubije-li zvíře, zaplatí ho. A ubije-li člověka, zemře.
6) Nu 35,31.
7) Tj. nenecháš ho uniknout hrdelnímu trestu.
8) Lv 24,21.
9) Uvedený verš tedy pojednává o právu odplaty typu ,oko za oko‘.
10) Lv 24,18.
11) Lv 24,19; tj. bude zmrskán.
12) Lv 24,17; tento verš mluví o právu odplaty.
13) Viz Lv 24,18.
14) Viz Lv 24,19.
15) Lv 24,22.
fol. 84a (gemara)
tak když malý zabije velkého nebo velký malého, jak je možné je popravit?1) Vždyť Tóra přece praví: Výnos jeden bude u vás, tedy výnos stejný pro vás všechny! Spíše Milosrdný praví, že se má odškodnit život za život. Zde tedy rovněž Milosrdný praví, že se má odškodnit zrak za zrak.
Jiná [barajta] učí: Rabi Šim‘on ben Jochaj říká: „[Stojí psáno:] Oko za oko, [což znamená] finanční [odškodnění]. Říkáš, že finanční [odškodnění]? Nebo to tak není [a znamená to] doslova oko? Slepý [na jedno oko] přece může oslepit [na jedno oko], jednoruký může utnout ruku, chromý může zlomit nohu. Jak mám tedy vyplnit [zákon] Oko za oko? Vždyť Tóra přece praví: Výnos jeden bude u vás, tedy výnos stejný pro vás všechny!“ – Řekni: V čem je rozpor? Možná, že se to dělá, když to možné je, a nedělá se to, když to možné není a [viník] je zproštěn? Řekneš-li totiž, že to tak není, tak co si máme počít, když [člověk] trefa zabije zdravého?2) Spíše se to dělá, když to možné je, a nedělá se to, když to možné není a [viník] je zproštěn.
Ve škole rabiho Jišma‘ela se učí: „Písmo praví: Tak ať je dáno jemu.3) A ,dání‘ znamená právě finanční [odškodnění].“ – Ale v tom případě [verš] Když dá vadu v člověku3) také znamená finanční [odškodnění]!4) Řekni, že škola rabiho Jišma‘ela vykládá tento verš jako nadbytečný. Uvažuj! Stojí psáno: A muž, když dá vadu na přítele svého, jak učinil, tak učiněno bude jemu.5) K čemu je [dobrý verš] Tak ať je dáno jemu? Plyne z toho, že jde o finanční [odškodnění].
A k čemu je [dobrý verš] Když dá vadu v člověku? – Jelikož je třeba [psát]: Tak ať je dáno jemu,6) je rovněž psáno: Když dá vadu v člověku.
Ve škole rabiho Chiji se učí: „Písmo praví: Ruku za ruku,7) [což znamená] věc dávanou z ruky do ruky. A co to je? Finanční [odškodnění].“ – Ale v tom případě [verš] Nohu za nohu7) znamená totéž! Řekni, že škola rabiho Chiji vykládá tento verš jako nadbytečný. Uvažuj! Stojí psáno: A učiníte mu, jak zamýšlel učinit svému bratrovi.8) Domníváš-li se, že je to míněno doslova, k čemu je [dobrý verš] Ruku za ruku? Plyne z toho, že jde o finanční [odškodnění].
A k čemu je [dobrý verš] Nohu za nohu? – Jelikož je třeba [psát]: Ruku za ruku,6) je rovněž psáno: Nohu za nohu.
Abaje říká: „To9) lze odvodit z [učení] tany školy Chizkijášovy, neboť tana školy Chizkijášovy [učí:] ,[Stojí psáno:] Oko za oko, život za život,10) a nikoliv: ,oko a život za oko‘. A domníváš-li se, že je to míněno doslova, tak občas se může stát, že se dá oko a život za oko, protože když [viník] oslepne, může vypustit duši.“ – A v čem je rozpor? Možná se tím říká, že to prozkoumáme,11) a pokud [viník] odplatu vydrží, tak to uděláme, a pokud [viník] odplatu nevydrží, tak to neuděláme? A pokud zjistíme, že [viník] odplatu vydrží, my to uděláme a on [přesto] vypustí duši, tedy když zemře, tak zemře! Vždyť jsme se poučili ohledně mrskání: ,Posoudíme-li ho,12) [že mrskání vydrží], ale on zemře pod jeho rukou, [mrskající] je zproštěn [viny]!‘13)
Rav Zevid řekl jménem Raby: „Písmo praví: Šrám za šrám,14) [což znamená], že se platí bolestné i v případě škody.15) A domníváš‑li se, že je to míněno doslova, tak přece když žalobce utrpěl bolest, žalovaný by [při odplatě] také utrpěl bolest?“16) – A v čem je rozpor? Možná se tím říká, že choulostivý trpí bolestí více a nechoulostivý netrpí bolestí více. A proč na tom záleží? Aby bylo [bolestné] placeno odstupňovaně.
Rav Papa řekl jménem Ravy: „Písmo praví: A uzdravením nechá ho uzdravit,17) [což znamená], že se platí za léčení i v případě odškodného. A domníváš‑li se, že je to míněno doslova, tak přece když žalobce potřebuje léčit, žalovaný by [při odplatě] také potřeboval léčit?“ – A v čem je rozpor? Možná se tím říká, že někdo se léčí rychle a někdo se léčí pomalu. A proč na tom záleží? Aby bylo [za léčení] placeno odstupňovaně.
Rav Aši řekl: „Lze to odvodit z analogie dvojího použití [slova] za [zde a ohledně] býka. Zde je psáno: Oko za oko a jinde je psáno: Odškodněním odškodní býka za býka.18) Tak jako tam [to znamená] finanční [odškodnění], rovněž zde [to znamená] finanční [odškodnění].“ – Proč vidíš vhodnější odvozovat z analogie dvojího použití [slova] za [zde a ohledně] býka? Odvozuj z analogie dvojího použití [slova] za [zde a ohledně] člověka, neboť je psáno: A dáš duši za duši!19) Tak jako tam je to míněno doslova, rovněž zde je to míněno doslova? – Řekni, že [zákony] o škodách odvozujeme ze [zákonů] o škodách, ale [zákony] o škodách neodvozujeme ze [zákonů trestaných] smrtí. – Naopak! [Zákony] o člověku odvozujeme ze [zákonů] o člověku, ale [zákony] o člověku neodvozujeme ze [zákonů] o zvířeti! – „Spíše,“ řekl rav Aši, „z [výrazu] za to, že ji ponížil20) plyne, že [zákony] o člověku odvozujeme ze [zákonů] o člověku a [zákony] o škodách odvozujeme ze [zákonů] o škodách.”
1) Vzhledem k tomu, že jejich těla jsou co do velikosti nesrovnatelná.
2) V takovém případě vrah nemůže být odsouzen na základě svědecké výpovědi (viz Sanhedrin 78a).
3) Lv 24,20.
4) Což nedává smysl.
5) Lv 24,19.
6) Abychom z toho odvodili existenci finančního odškodnění.
7) Dt 19,21.
8) Dt 19,19.
9) Princip finančního odškodnění.
10) Ex 21,24.23.
11) Tj. zjistíme, zda by viník takovou tělesnou újmu přečkal.
12) Tzn. člověka odsouzeného k devětatřiceti ranám za přestoupení zákazu.
13) Viz Makot III,14.
14) Ex 21,25.
15) O tom viz 26b.
16) A měl by také dostat bolestné.
17) Ex 21,19.
18) Ex 21,36.
19) Ex 21,23.
20) Dt 22,29.