3. kapitola, fol. 31a

Mišna:

Jdou-li dva hrnčíři jeden za druhým, ten první klopýtne a upadne a ten druhý klopýtne o toho prvního, ten první je vinen škodou toho druhého.

Gemara:

Rabi Jochanan řekl: „Neříkej, že naše mišna je podle [názoru] r. Me’ira, který řekl, že klopýtnutí je nedbalostí.1) Spíše dokonce i podle [názoru] rabínů, kteří řekli, že se jedná o nehodu a [dotyčný] je zproštěn, je zde [dotyčný]2) vinen, protože mohl vstát a nevstal.“ – Rav Nachman bar Jicchak řekl: „Můžeš dokonce říci, že [dotyčný] nemohl vstát. [Vinen je kvůli tomu], že měl varovat3) a nevaroval.“ – Ale rabi Jochanan řekl: „Jelikož nemohl vstát, nemohl ani varovat, protože byl zaneprázdněn.“

Naučili jsme se: ,Pokud byl nosič trámu jako první a nosič soudku jako druhý a soudek se rozbil [nárazem] o trám, [nosič trámu] je zproštěn [viny]. Ale pokud se nosič trámu [nečekaně] zastavil, tak je vinen.‘4) Jistě to znamená, že se zastavil kvůli tomu, aby si [trám] umístil na rameno, jak je běžným zvykem, a [přesto] se učí, že je vinen, protože měl [druhého] varovat?5) – Nikoliv. Zastavil se kvůli tomu, aby si odpočinul.

A co když by se zastavil kvůli tomu, aby si [trám] umístil na rameno?6) Byl by zproštěn [viny]? Vždyť konec [té barajty] učí: ,Ale pokud řekl nosiči soudku, že zastavuje, je zproštěn [viny]!‘7) Ať se tedy rozlišuje a učí: ,O jakých okolnostech to mluvíme? Když se zastavil kvůli tomu, aby si odpočinul. Ale když se zastavil kvůli tomu, aby si [trám] umístil na rameno, je zproštěn [viny].‘ – Tím jsme se dozvěděli, že i když se zastavil kvůli tomu, aby si odpočinul, tak pokud řekl nosiči soudku, že zastavuje, je zproštěn [viny].

Pojď a slyš! ,Jdou-li hrnčíři a nosiči skla jeden za druhým, ten první klopýtne a upadne, ten druhý klopýtne o toho prvního a ten třetí klopýtne o toho druhého, ten první je vinen škodou toho druhého a ten druhý je vinen škodou toho třetího. A pokud upadnou [oba] přes toho prvního, ten první je vinen škodou jich obou. Pokud se vzájemně varovali, jsou zproštěni [viny].‘ Jistě to znamená, že nemohli vstát? – Nikoliv, mohli vstát.

A co když by vstát nemohl? Byl by zproštěn [viny]? Kdyby tomu tak bylo, přece konec [té barajty] učí: ,Pokud se vzájemně varovali, jsou zproštěni [viny]!‘ Ať se tedy rozlišuje a učí: ,O jakých okolnostech to mluvíme? Když mohli vstát. Ale když nemohli vstát, jsou zproštěni [viny].‘ – Tím jsme se dozvěděli, že i když mohli vstát, tak pokud se vzájemně varovali, jsou zproštěni [viny].

Rava řekl: „Ten první je vinen škodou toho druhého jak ohledně škody způsobené tělem, nebo ohledně škody způsobené majetkem. Ten druhý je vinen škodou toho třetího ohledně škody způsobené tělem, leč nikoliv ohledně škody způsobené majetkem.“ Ale proč? Pokud se jednalo o nedbalost, měl by být ten druhý také vinen [stejně jako první]?8) A pokud se nejednalo o nedbalost, měl by být ten první také zproštěn [viny]?

-------------------------------

1) Viz 29a-b.

2) Tj. první hrnčíř.

3) Tj. druhého hrnčíře, který šel za ním.

4) Viz 31b.

5) Což souhlasí s názorem r. Nachmana b. Jicchak.

6) Tzn. podle názoru r. Jochanana.

7) Viz 32a.

8) Včetně škody způsobené majetkem.

 

fol. 31b

Ze strany toho prvního to byla nepochybně nedbalost,1) ale ten druhý je vinen ohledně [škody způsobené] tělem, protože měl vstát, ale nevstal. Ohledně [škody způsobené] majetkem je však zproštěn, protože by mu2) mohl říci: ,Já jsem tuto jámu nevykopal!‘3)

Námitka: ,Všichni jsou vinni ohledně škody způsobené tělem a zproštěni ohledně škody způsobené majetkem.‘ Jistě se to týká dokonce i toho prvního?4) – Nikoliv. To se netýká toho prvního. – Ale vždyť se učí: ,všichni‘? – Rav Ada bar Ahava řekl: „[To znamená:] ,všichni poškození.“5) – Jak to? Řekneš-li, že se to týká dokonce i toho prvního, je v pořádku, že se učí: ,všichni‘. Ale řekneš-li, že se to netýká toho prvního, co to znamená: ,všichni‘? Ať se učí: ,poškození‘. – „Spíše,“ řekl Rava, „je ten první vinen jak ohledně škody způsobené tělem toho druhého, tak ohledně škody způsobené majetkem toho druhého. A ten druhý je vinen ohledně škody toho třetího a ohledně škody způsobené tělem, leč nikoliv ohledně škody způsobené majetkem. A z jakého důvodu? Protože [ten druhý] spadá do [kategorie] ,jámy‘, a my neshledáváme ,jámu‘ vinnou kvůli nádobám.“6)

To je v pořádku podle [názoru] Šemu‘ela, který řekl, že všechno se odvozuje od ,jámy‘.7) Ale podle [názoru] Rava, který řekl, že když byl majetek opuštěn, tak to platí, ale když ne, tak nikoliv,8) co máme říci?9) – Ve skutečnosti je to tak, jak bylo uvedeno na začátku.10) A co se týče toho tvého rozporu , tak [výraz] ,všichni jsou vinni‘ vysvětlil rav Ada bar Minjomi před Ravinou, že se to týká poškození [cizích] nádob nádobami [poškozených].

Mistr řekl: ,A pokud upadnou [oba] přes toho prvního, ten první je vinen škodou jich obou.‘ Jak by mohli spadnout [oba přes toho prvního]? – Rav Papa řekl: „Když zatarasil cestu [napříč] jako mrtvola.“ Rav Zevid řekl: „Jako slepcova hůl.“11)

------------------------

1) Protože klopýtnutí je následkem nedbalosti.

2) Tj. tomu třetímu.

3) Vina za celou nehodu tedy neleží na tom druhém, nýbrž na tom prvním, který klopýtl.

4) To odporuje názoru Ravy, který tvrdí, že ten první muž je vinen dokonce i škodou, kterou způsobí ten druhý muž svým majetkem (podle pravidla ,jámy‘).

5) A ten první muž si nemá nač stěžovat.

6) Viz 6a.

7) Viz 28b. Toho druhého muže tedy můžeme řadit do kategorie ,jámy‘.

8) Zde se tedy jedná o kategorii ,býka‘, kde se počítá i s odškodněním za poškození nádob.

9) Ten druhý muž, ačkoliv ležel na zemi, jistě neopustil své nádoby. Proč by tedy měl být zproštěn viny?

10) Viz Ravův výrok v 37a.

11) Kterou slepec střídavě ohledává oba okraje cesty.