3. kapitola, fol. 18b
Mišna:
Uvedené pořadí těchto půstů [se týká absence] prvního lijáku,1) ale pokud se rostlinstvo [nezvykle] změní, troubíme kvůli tomu ihned. A taktéž, když mezi [prvním] a [druhým] deštěm uplynulo čtyřicet dní,2) troubíme kvůli tomu, protože je to pohroma hladomoru. Spadne-li [déšť] na rostlinstvo, leč nikoliv na stromy; na stromy, leč nikoliv na rostlinstvo; [nebo] na obojí, leč nikoliv na nádrže, kanály a jeskyně, troubíme kvůli tomu ihned. A taktéž kvůli městu, na které nespadl déšť, neboť je psáno: A zadštím na město jedno a na město jedno nezadštím, atd.3)
1) Jedná se o první z oplodňujících dešťů, který je očekáván v měsíci marchešvanu (viz 6a).
2) Viz 6a.
3) Am 4,7.
fol. 19a
(Mišna)
To město se postí a bude troubit a celé jeho okolí se postí a nebude troubit. Rabi Akiva říká: „Bude troubit a nepostí se.“ A taktéž město, ve kterém vznikne epidemie nebo se zřítí [jeho budovy],1) to město se postí a bude troubit a celé jeho okolí se postí a nebude troubit. Rabi Akiva říká: „Bude troubit a nepostí se.“ Kdy [nastává] epidemie? Když město, které má pět set pěších,2) utrpí tři úmrtí ve třech po sobě jdoucích dnech, jedná se o epidemii. Je-li [úmrtí] méně, nejedná se o epidemii.
Kvůli následujícím [příčinám] troubíme kdekoliv: kvůli vichřici, kvůli plísni, kvůli [kobylkám] arbe, kvůli [kobylkám] chasil, kvůli divoké zvěři a kvůli meči. Troubíme kvůli nim, protože se jedná o pohyblivou pohromu. Jednou se stalo, že starší sestoupili z Jeruzaléma do svých měst a vyhlásili půst, protože v Aškelonu byla spatřena vichřice, [která zničila tolik obilí,] že by zaplnilo ústí pece. A ještě vyhlásili půst kvůli vlkům, kteří sežrali dvě děti v Zajordání. Rabi Jose říká: „Nikoliv kvůli tomu, že je sežrali, nýbrž kvůli tomu, že byli spatřeni.“
Kvůli následujícím [příčinám] troubíme o šabatu: kvůli městu, které bylo obleženo pohany nebo řekou; a kvůli lodi odnesené na moře. R. Jose říká: „To kvůli [lidské] pomoci, leč nikoli kvůli volání [k Bohu].“ Šim‘on Tejmanský říká: „[Troubí se] také kvůli epidemii.“ Ale moudří s ním nesouhlasí.
Troubíme kvůli každému utrpení, které dolehne3) na obec, s výjimkou přemíry deště. Jednou se stalo, že lidé řekli Chonimu Kresliči kruhů: „Pomodli se, ať zaprší!“ [Choni] jim řekl: „Běžte si uklidit pesachové pece, aby se nerozpustily!“4) Modlil se, ale nezapršelo. Co tedy učinil? Nakreslil kruh, postavil se do něj a řekl před [Svatým, budiž požehnán:] „Pane světa! Obrátili se na mne Tví synové, protože jsem před Tebou jako syn [Tvé] domácnosti! Přísahám při Tvém velikém Jménu, že se odsud nehnu, dokud se na Svými syny neslituješ!“ Potom začal kapat déšť. [Choni] řekl: „Neprosil jsem o toto, nýbrž o déšť, [který naplní] nádrže, kanály a jeskyně!” Začalo tedy pršet prudce. [Choni] řekl: „Neprosil jsem o toto, nýbrž o déšť [dobré] vůle, požehnání a štědrosti!“ Pršelo tedy přiměřeně [a tak dlouho], až museli Izraelci vystoupit z Jeruzaléma na Chrámovou horu kvůli dešťovým [záplavám].
Lidé přišli za [Chonim] a řekli mu: „Tak jako ses za nás modlil, aby [déšť] spadl, teď se za nás pomodli, aby přestal!“ [Choni] jim řekl: „Běžte se podívat, jestli se rozpustil Kámen hledajících!“5) Šim‘on ben Šetach mu vzkázal: „Kdybys nebyl Choni, vynesl bych nad tebou klatbu! Ale co nadělám, když tě Všemohoucí omluvil a plní ti tvou vůli, takže jsi jako syn, kterého otec omluvil a plní mu jeho vůli! A o tobě stojí psáno: Ať se raduje tvůj otec a tvá matka, ať jásá tvá rodička!“6)
Když se lidé postí a začne kvůli nim pršet, [tak dojde-li k tomu] před východem slunce, nemusejí dokončovat [půst],7) [a dojde-li k tomu] po východu slunce, musejí dokončovat [půst]. R. Eli‘ezer říká: „[Dojde-li k tomu] před polednem, nemusejí dokončovat [půst], [a dojde-li k tomu] po poledni, musejí dokončovat [půst].“ Jednou se stalo, že v Lódu byl vyhlášen půst a začalo pršet před polednem. R. Tarfon řekl [rabínům]: „Běžte jíst a pít a chovejte se jako ve svátek!“ Oni šli jíst a pít, chovali se jako ve svátek a večer šli odříkat Velký halel.“8)
Gemara:
,Uvedené pořadí těchto půstů [se týká absence] prvního lijáku.‘ – To odporuje [následující nauce]: ,[Při absenci] prvního a druhého lijáku prosíme [o déšť], [při absenci] třetího [lijáku] se postíme‘!9) – Rav Jehuda řekl: „Tím je řečeno: Uvedené pořadí těchto půstů se týká období, kdy nastane [čas] prvního, druhého a třetího lijáku, ale nezaprší. Avšak zaprší-li během prvního lijáku, lidé zasijí, ale nic nevyroste; nebo to sice vyroste, ale [nezvykle] se to změní, troubíme kvůli tomu ihned.“10)
Rav Nachman řekl: „Pokud se [rostlinstvo nezvykle] změní, ale když zvadne, tak nikoliv.“ – To je zřejmé! Vždyť jsme se poučili: ,nezvykle] změní‘? – Je to nutné pro případ rašících [stébel]. Mohl bych říci, že je to znamení růstu.11) Proto jsme se dozvěděli, [že tomu tak není].
,A taktéž, když mezi [prvním] a [druhým] deštěm uplynulo, atd.‘ – Co je to ,pohroma hladomoru‘? – Rav Jehuda řekl: „Rav pravil: Pohroma vedoucí ke hladomoru.“
Rav Nachman řekl: „[Dopravuje-li se obilí] z řeky na řeku,12)
1) Následkem zemětřesení či jiných přírodních katastrof.
2) Míněni jsou lidé ve věku 20–60 let.
3) Ve skutečnosti se píše: ,nedolehne‘, což je eufemismus.
4) Míněny jsou pece k přípravě pesachových obětí. Ty byly obvykle přenosné a vyrobené z hlíny.
5) Jde o kámen v Jeruzalémě, odkud byly úředně vyhlašovány informace o nalezeném majetku (viz Bava meci’a 28b, kde je použito výrazu ,kámen požadavků či požadujících‘). Význam Choniho odpovědi objasňuje paralelní pasáž v Tosef. Ta’anit III: ,Byli jsme přece ujištěni (viz Gn 9,15), že Bůh už podruhé na svět potopu neuvede. Nemusíme se tedy obávat, že by došlo k tak silnému dešti, aby rozpouštěl kameny.‘)
6) Př 23,25. (K Choniho modlitbě viz J. Flavius: Starožitnosti XVI,2,1).
7) Protože k půstu v pravém slova smyslu dosud nedošlo.
8) Tj. Ž 136 (viz Berachot 4b).
9) Zde se výslovně uvádí, že půst se vyhlašuje až při absenci třetího lijáku, zatímco mišna učí, že se tak děje už při absenci prvního lijáku.
10) Výraz ,první liják‘ tedy neznamená doslova první liják, nýbrž celou první zavlažovací sezónu, která obsahuje tři lijáky, jak bylo vysvětleno výše v 6a.
11) A hrozba neúrody následkem sucha je tím zažehnána.
12) Tzn. lodní dopravou z jednoho města do druhého.
fol. 19b (gemara)
je to nouze. [Dopravuje-li se obilí] z kraje do kraje, je to hladomor.“ – R. Chanina řekl: „[Stojí-li] se’a [zrní] jednu sela a je k sehnání, je to nouze. [Stojí-li] čtyři [sela‘im] a není k sehnání, je to hladomor.” – R. Jochanan řekl: „To se učí pouze ohledně doby, kdy jsou peníze levné a úroda drahá. Ale jsou-li peníze drahé a úroda levná, troubíme kvůli tomu ihned.“ Neboť r. Jochanan řekl: „Pamatuji, když čtyři se’in [zrní] stály jednu sela, a přesto byli v Tiberiadě lidé oteklí hladem, protože neměli ani isar.”
,Spadne-li [déšť] na rostlinstvo, leč nikoliv na stromy.‘ – Je v pořádku, [spadne-li] na rostlinstvo, leč nikoliv na stromy, což nastává tehdy, když [déšť] přichází mírně, a nikoliv prudce. [Rovněž je v pořádku, spadne-li] na stromy, leč nikoliv na rostlinstvo, když přichází prudce, a nikoliv mírně. [Rovněž je v pořádku, spadne-li] na obojí, leč nikoliv na nádrže, kanály a jeskyně, což nastává tehdy, když [déšť] přichází [zprvu] mírně a [pak] prudce, ale nepřichází ve velkém množství. Ale když nauka praví: ,[Spadne-li] na nádrže, kanály a jeskyně, leč nikoliv na obojí’,1) jak může nastat tohle? – Když přichází jako příval.2)
Naši rabíni nás učí: Kvůli stromům troubíme v polovině [sezóny] Slavnosti pesach.3) Kvůli nádržím, kanálům a jeskyním dokonce i v polovině4) [sezóny] Slavnosti [sukot]. A kdykoliv není žádná voda k pití, troubíme kvůli tomu ihned. (A kdy je to ,ihned‘? – [Následující] druhý, pátý a druhý [den v týdnu].) Kvůli tomu všemu troubíme jen v příslušné provincii. Ohledně záškrtu platí, že vede-li k nějakému úmrtí, troubíme kvůli tomu, a nevede-li k žádnému úmrtí, netroubíme kvůli tomu. Dále troubíme kvůli [kobylkám] govaj při sebemenším [počtu]. Rabi Šim‘on ben El‘azar říká: „Také kvůli [kobylkám] chagav.“
Naši rabíni nás učí: Kvůli stromům troubíme během ostatních roků sedmiletí.5) Kvůli nádržím, kanálům a jeskyním dokonce i v sedmém roce. R. Šim‘on b. Gamli’el říká: „Také kvůli stromům [troubíme] v sedmém roce, protože jsou živobytím pro chudé.“6)
Jiná [barajta] praví: ,Kvůli stromům troubíme během ostatních roků sedmiletí. Kvůli nádržím, kanálům a jeskyním dokonce i v sedmém roce. Raban Šim‘on ben Gamli’el říká: „Také kvůli stromům. Kvůli samorostu7) troubíme i v sedmém roce, protože je živobytím pro chudé.“‘
Učí se [v barajtě]: ,R.El‘azar ben Perata řekl: „Ode dne zničení Chrámu se déšť stal navždy nepravidelným.8) Existují léta, kdy prší hojně; existují léta, kdy prší skrovně. Existují léta, kdy prší včas; existují léta, kdy neprší včas. Čemu se podobá rok, kdy prší včas? Služebníkovi, jemuž dal jeho pán zaopatření první [den] v týdnu, takže se [jeho] těsto [na šabat] dobře upeklo a dobře chutnalo.9) Čemu se podobá rok, kdy neprší včas? Služebníkovi, jemuž dal jeho pán zaopatření v předvečer šabatu, takže se [jeho] těsto [na šabat] dobře neupeklo a dobře nechutnalo.10) Čemu se podobá rok, kdy prší hojně? Služebníkovi, jemuž dal jeho pán [roční] zaopatření naráz, takže [ztráta] na mlýnku při mletí kóru11) je jako [ztráta] při mletí kavu12) a taktéž [ztráta] na těstu při zadělávání kóru je jako [ztráta] při zadělávání kavu. Čemu se podobá rok, kdy prší skrovně? Služebníkovi, jemuž dal jeho pán [roční] zaopatření postupně, takže [ztráta] na mlýnku při mletí kavu je jako [ztráta] při mletí kóru a taktéž [ztráta] na těstu při zadělávání kavu je jako [ztráta] při zadělávání kóru.“‘
Jiná verze: Čemu se podobá rok, kdy prší hojně? Člověku, který hněte jíl. Pokud má hodně vody, vodu ani nespotřebuje a jíl bude uhněten dobře. Ale pokud má málo vody, vodu spotřebuje, a [přesto] jíl nebude uhněten dobře."
1) Tj. na rostlinstvo i na stromy.
2) Takový přívalový déšť způsobí úrodě i stromům víc škody než užitku.
3) V jŠekalim III,47b se to vysvětluje jako první polovina třicetidenního období před slavností, tj. patnáct dní před Slavností pesach.
4) Ačkoliv je stále ještě letní sezóna (Raši).
5) Tj. kdykoliv během prvních šesti let v sedmiletém cyklu (šemita).
6) Chudí mají na úrodě sedmého roku stejný podíl jako její majitelé (viz Ex 23,2 a Le 25,6).
7) Tím je míněna úroda, která vyroste sama od sebe, aniž by byla sázena (viz Lv 25,5).
8) Hebr. cimukin. Raši to vysvětluje tak, že déšť padá s obtížemi.
9) Protože služebník měl na přípravu těsta mnoho času.
10) Protože služebník pekl ve spěchu.
11) Což je třicet se’in.
12) Což je jedna šestina se’a.