1. kapitola, fol. 8b
Mišna:
Knihy1) a tefilin i mezuzot se liší pouze tím, že knihy smíme psát v libovolném jazyce,2) kdežto tefilin i mezuzot smíme psát pouze v asyrském písmu.3) R. Šim‘on b. Gamli’el říká: „Rovněž knihy je povoleno psát pouze v řečtině.“
Gemara:
Takže ohledně sešívání [listů] šlachami4) a poskvrňování rukou5) se obojí shoduje.
,Knihy smíme psát v libovolném jazyce, atd.‘– To odporuje [následující nauce]: ,Hebrejská [pasáž] sepsaná aramejsky; aramejská [pasáž]6) sepsaná hebrejsky; ani hebrejské písmo7) neposkvrňují ruce,8) dokud je nenapíšeme asyrským písmem na svitek a inkoustem‘! – Rava řekl: „Není zde rozpor.
1) Pravděpodobně to znamená svitky s posvátnými texty.
2) Zřejmě jsou tím myšleny překlady, používané v synagoze, jako aramejský Onkelův targum a řecký Aquilův targum.
3) Ašurit je hebrejské kvadrátní písmo používané pro tyto účely. Asyrským se nazývá proto, že se začalo v širším rozsahu používat až po návratu Židů z babylónského exilu.
4) A nikoliv pouze lněnou nití.
5) Viz 7a.
6) Například aramejské části Písma (Daniel a Ezdráš).
7) Archaické hebrejské písmo, zachované v archeologických památkách, např. na mincích.
8) Zdá se, že Mišna tvrdí opak.
fol 9a (gemara)
Jedno [se týká knih psaných] naším písmem, druhé [se týká knih psaných] jejich písmem.”1) Abaje mu řekl: „Jak mám vysvětlit [tu barajtu]? Ohledně jejich písma? Jaký má význam [učit:] ,Hebrejská [pasáž] sepsaná aramejsky; aramejská [pasáž] sepsaná hebrejsky‘? Totéž přece platí i o hebrejské [pasáži] sepsané hebrejsky či o aramejské [pasáži] sepsané aramejsky, protože se učí: ,Dokud je nenapíšeme asyrským písmem na svitek a inkoustem‘!2) Spíše zde není rozpor. Jedno je [názor] rabínů, druhé je [názor] r. Šim‘ona b. Gamli'el.“ – Pokud je to [názor] r. Šim‘ona b. Gamli‘el, tak je tu přece ta řečtina!3) Spíše zde není rozpor. Jedno [se týká] knih, druhé [se týká] tefilin a mezuzot.
Jaký je důvod u tefilin a mezuzot?4) – Neboť je o nich psáno: A byly,5) [což znamená:] ,ve své [původní] existenci‘. – Jaká je tu ,aramejská [pasáž] sepsaná hebrejsky‘? Ohledně Tóry je to v pořádku, protože existuje [výraz] Jegar sahaduta.6) Ale jaká aramejská [pasáž] je zde?7) Spíše zde není rozpor. Jedno [se týká] Megily, druhé [se týká ostatních] knih.
Jaký je důvod u Megily? – Neboť je o ní psáno: Podle jejich psaní a podle jejich jazyka.8) – Jaká je tu ,aramejská [pasáž] sepsaná hebrejsky‘? – Rav Papa řekl: „A slyšen byl pitgam králův.“9) – Rav Nachman bar Izák řekl: „A všechny ženy vzdávaly jekar svým manželům.“10)
Rav Aši řekl: „Co se týče té barajty, [učí] o jiných knihách [než je Tóra] a je to [názor] rabiho Jehudy, neboť se učí: ,Tefilin i mezuzot smíme psát pouze v asyrském písmu a naši mistři povolují řečtinu.‘ (Ale vždyť stojí psáno: A byly?5) Spíše řekni: ,Knihy smíme psát v libovolném jazyce a naši mistři povolují řečtinu.‘ – Povolují? Z toho plyne, že první tana ji zakazuje! Spíše řekni: ,Naši mistři je povolují psát pouze řecky.‘) A [v barajtě] se učí: ,R. Jehuda říká: Když naši mistři povolují řečtinu, povolují ji pouze pro knihu Tóry11) a kvůli té události s králem Ptolemaiem.‘12)
Neboť [v barajtě] se učí: ,Jednou se stalo, že král Ptolemaios shromáždil dvaasedmdesát starších a zavedl je do dvaasedmdesáti [oddělených] místností, aniž by jim prozradil, kvůli čemu je tam vede. Pak vešel ke každému z nich a řekl jim: ,Napište13) mi Tóru vašeho mistra Mojžíše!‘ Svatý, budiž požehnán, pak poradil srdci každého z nich, oni dostali všichni stejný nápad14) a napsali pro něj: ,Bůh stvořil v počátku‘,15) ,Učiním člověka podle obrazu a podle podoby‘,16) ,A ukončil v den šestý a odpočinul v den sedmý‘,17) ,Samce a samici ho stvořil‘18) (a nenapsali: ,je stvořil‘),19) ,Půjdu, sestoupím a zmatu tam jejich řeč‘,20) ,A smála se Sára mezi svými příbuznými‘,21) ,Neboť ve svém hněvu zabili býka a žlab převrátili‘,22) ,A vzal Mojžíš svou ženu a své syny a vezl je na nosítkách lidí‘,23) ,A usazení synů izraelských, kteří se usadili v Egyptě a v ostatních zemích, bylo čtyři sta let‘,24) ,A poslal vyvolené synů izraelských‘,25) ,A na vyvolené synů izraelských nevztáhl Svou ruku‘,26)
-----------------------------
1) První případ popisuje mišna a týká se dokonce i textu v cizím jazyce, druhý případ se týká situace, kdy je text Písma foneticky převeden do znaků cizího písma.
2) Podle Abajeho to dokazuje, že uvedená barajta má na mysli jazyk bez ohledu na písmo.
3) Podle Abajeho vysvětlení barajta zakazuje slovy o asyrském písmu dokonce i řečtinu, kterou však r. Šim‘on b. Gamli‘el povoluje.
4) Tzn., že je nutno psát asyrským písmem.
5) Dt 6,8.
6) Gn 31,47.
7) V případě tefilin a mezuzot.
8) Est 8,9.
9) Est 1,20; jde o aramejský výraz pro hebrejské slovo davar, ,výnos‘.
10) Est 1,20; jedná se o aramejský výraz pro hebrejské slovo kavod, ,úcta‘.
11) R. Jehuda tedy přikazuje psát ostatní svitky Písma pouze v původním jazyce.
12) Jde o hypotézu, že řecký překlad Tóry vznikl za doby krále Ptolemaia (285–247).
13) Tj. ,přepište do řečtiny‘.
14) Zde jsou uváděny příklady, kdy se při svém překladu odlišují od původního textu.
15) Místo V počátku stvořil Bůh [Gen 1,1]. Účelem zřejmě bylo zabránit výkladu, že existují dvě božské síly: Počátek a Bůh (viz Raši).
16) Místo Učiňme člověka podle obrazu našeho, podle podoby naší [Gen 1,26]. Důvod je tentýž.
17) Místo A ukončil Bůh v den sedmý svou práci, kterou činil, a odpočinul v den sedmý [Gen 2,2], což by mohlo vést k nedorozumění, že Bůh sedmý den ještě nějakou práci vykonával.
18) Místo Samce a samici je stvořil [Gen 5,2].
19) Což by mohlo vést k výkladu, že Adam s Evou byli od začátku oddělení.
20) Místo Pojďme, sestoupíme a zmateme tam jejich řeč [Gen 11,7]. Důvod je tentýž jako v pozn. 15 a 16.
21) Místo A smála se Sára v nitru svém [Gen 18,12], aby lépe vynikl rozdíl mezi smíchem Sáry a Abrahama, který se rovněž smál jen v duchu.
22) Místo Vždyť ve zlosti své zabili muže a ve své vůli ochromili býka [Gen 49,6], kvůli dobré pověsti Jákobových synů.
23) Místo A vzal Mojžíš svou ženu a své syny a vezl je na tom oslovi [Ex 4,20] kvůli úctě k Mojžíšovi.
24) Místo A usazení synů izraelských, kteří se usadili v Egyptě, bylo třicet let a čtyři sta let [Ex 12,40]. Podle údajů v Tóře strávil Izrael v Egyptě nejvýše 210 let.
25) Místo A poslal mladíky synů izraelských [Ex 24,5]. Jedná se o důstojnější překlad.
26) Místo A na velikány synů izraelských nevztáhl Svou ruku [Ex 24,11].
fol. 9b
,Ani cennost jedinou od nich zvedl jsem‘,1) ,Co rozdělil Pán, tvůj Bůh, jim, aby svítily všem lidem‘,2) ,A půjde a bude sloužit bohům jiným (…) což jsem nepřikázal, aby se jim sloužilo‘.3) A napsali pro něj: ,krátkého nohama‘, aniž by napsali zajíce,4) protože Ptolemaiova žena se jmenovala Zajíc,5) tak aby [král] neřekl: ,Ti Židé se mi posmívají a dávají do Tóry jméno mé ženy!‘“
,R. Šim‘on b. Gamli'el říká: „Rovněž knihy je povoleno psát pouze v řečtině.“‘ – R. Abahu řekl: „R. Jochanan pravil: Halacha je podle [názoru] r. Šim‘ona b. Gamli‘el.“ – R. Jochanan dále řekl: „Jaký má k tomu r. Šim‘on b. Gamli‘el důvod? Písmo praví: Rozšíří Bůh Jefeta a usídlí ve stanech Šémových,6) [což znamená], že slova Jefetova7) budou ve stanech Šémových.“ – Ale řekněme, že [totéž platí] o Gomerovi a Magógovi?8) – R. Chija bar Aba řekl: „[Skutečným] důvodem je to, že je psáno: Zkrásní [jaft] Bůh Jefeta,6) [což znamená], že krása [jafjut] Jefetova9) bude ve stanech Šémových.“
---------------------
1) Místo Ani osla jednoho od nich zvedl jsem [Nu 16,15].
2) Místo Co rozdělil Pán, tvůj Bůh, jim, všem lidem [Dt 4,19].
3) Místo A půjde a bude sloužit bohům jiným (…) což jsem nepřikázal [Dt 17,3].
4) Lv 11,6. Zajíc má totiž přední nohy kratší než zadní.
5) Jde ale spíše o Ptolemaiova otce, jenž se jmenoval Lagos (řec. "Zajíc").
6) Gn 9,27.
7) Jefet je považován za praotce Řeků (viz Gn 10,2).
8) Ti patří rovněž k Jefetovým potomkům (viz Gn 10,2).
9) Myslí se tím řečtina.