2. kapitola, fol. 15b

Mišna:

Připadl-li svátek na předvečer šabatu, tak nelze od začátku svátku vařit pro šabat, nýbrž se smí vařit pro svátek a pokud zbyde, zbyde pro šabat. Smí se však zhotovit jídlo od předvečera svátku a spoléhat na něj ohledně šabatu.1) Dům Šamajův říká: „Dvě jídla.“ Ale dům Hilelův říká: „Jedno jídlo.“ Shodují se na tom, že ryba a vejce na ní jsou [jako] dvě jídla.

Sní-li [jídlo určené pro eruv] nebo ho ztratí, nesmí kvůli němu od začátku vařit [nové jídlo]. Pokud však z něj zbyla sebemenší část, smí na ni spoléhat ohledně šabatu.

Gemara:

Odkud to víme?2) – Šemu'el řekl: „Neboť Písmo praví: Připomínej den šabatu, abys ho světil,3) [což znamená:] ,připomínej si ho kvůli jinému [svátku], který ho odsouvá k zapomenutí‘."4) – Rava řekl: „Aby si mohl vybrat chutnou porci pro šabat a chutnou porci pro svátek.“5) – Rav Aši řekl: „Aby lidé neřekli: ,Když se nesmí péci ve svátek pro šabat, tím spíše [se nesmí péci] ve svátek pro všední den.‘“6)

Poučili jsme se: ,Smí se však zhotovit jídlo od předvečera svátku a spoléhat na něj ohledně šabatu.‘ Podle [názoru] rabiho Ašiho, který řekl: ,Aby lidé neřekli: Když se nesmí péci ve svátek pro šabat, [atd.]‘, je to v pořádku, protože v předvečer svátku to platí, ale ve svátek to neplatí. Ale podle [názoru] Ravy, proč se [učí] právě o předvečeru svátku? Totéž přece platí dokonce i ve svátek?7) – Ano, tak tomu vskutku je. Spíše jde o prevenci, aby to snad někdo nezanedbal.8)

A tana to učí z tohoto [verše]: To, co pečete, upečte; to, co vaříte, uvařte!9) Proto řekl r.El‘azar: „Smíme péct pouze [už předtím] pečené a smíme vařit pouze [už předtím] vařené.“10) Proto moudří spoléhají na [pravidlo] eruvu tavšilin.11)

Naši rabíni nás učí: Jednou se stalo, že rabi Eli‘ezer seděl a vykládal po celý [sváteční] den halachot o svátku. Když odešla první skupina [posluchačů], tak řekl: „Toto jsou majitelé barelů.“12) [Když odešla] druhá skupina, tak řekl: „Toto jsou majitelé soudků.“13) [Když odešla] třetí skupina, tak řekl: „Toto jsou majitelé džbánů.“ [Když odešla] čtvrtá skupina, tak řekl: „Toto jsou majitelé lahví.“ [Když odešla] pátá skupina, tak řekl: „Toto jsou majitelé pohárů.“ [Když odešla] šestá skupina, tak řekl: „Toto jsou majitelé kletby.“14) Pohlédl na žáky, jejichž tváře se začaly měnit.15) [R. Eli‘ezer] jim řekl: „Moji synové! Neřekl jsem to o vás, nýbrž o těch, co odešli, protože zavrhli život věčný a zabývají se životem dočasným!“ Když odcházeli, řekl jim: „Běžte, jezte ze svého tuku a pijte ze svého medu a posílejte porce těm, co nebylo dáno! Vždyť svatý je ten den našemu Panovníkovi a nebude tráven v zármutku! Vždyť radost Pánova je tvou pevností!“16)

Mistr řekl: ,Protože zavrhli život věčný a zabývají se životem dočasným.‘ Ale vždyť radování se ze svátku je [náboženskou] povinností? – Rabi Eli‘ezer [se řídí] svým názorem, protože řekl, že radování se ze svátku je dobrovolné. Neboť se učí [v barajtě]: ,Rabi Eli‘ezer říká: „Člověk má ve svátek pouze jíst a pít, nebo sedět a opakovat [Mišnu].“ R. Jehošu‘a říká: „Rozděl to: polovinu [svátku] Pánovi a polovinu vám!“ – Rabi Jochanan řekl: „A oba vykládají tentýž verš. Jeden verš uvádí: Shromáždění Pánovi, tvému Bohu.17) A jiný verš uvádí: Shromáždění bude vám.18) Jakým způsobem [to máme chápat]? Rabi Eli‘ezer tvrdí, že celý [svátek] je buď Pánovi, anebo je celý vám. Kdežto rabi Jehošu'a tvrdí: Rozděl to: polovinu [svátku] Pánovi a polovinu vám!“

Co to znamená: Těm, co nebylo dáno? – Rav Chisda řekl: „Těm, co nezbyl eruv tavšilin.“ Někteří uvádějí: „Těm, co nemohl zbýt eruv tavšilin. Ale ten, komu mohl zbýt eruv tavšilin, ale nezbyl mu eruv tavšilin, je provinilec.“

Co to znamená: Vždyť radost Pánova je tvou pevností? – R. Jochanan řekl jménem r.Eli‘ezera b. r. Šim‘on: „Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelcům: Moji synové! Půjčujte si na mne a svěťte svatost tohoto dne! Důvěřujte mi a já to splatím!“

R. Jochanan dále řekl jménem r. Eli‘ezera b. r. Šim‘on: „Přeje-li si někdo, aby mu přetrval jeho majetek, ať zasadí adar,19) neboť je psáno: Mohutný [adir] ve výšině je Pán!20) Nebo také [mohu říci]: nazývá se adara,21) jako když lidé říkají: ,Tak jako adara přetrvá od pokolení k pokolení [dora dora]‘.” – Rovněž se učí [v barajtě]: ,Pole, které má na sobě adar, nebude uloupeno, nebude násilně prodáno a jeho úroda bude chráněna.‘“22)

----------------------------------------------

1) Jídlo připravené v předvečer svátku je považováno za určitý základ, díky němuž je povoleno dovařit ho ve svátek kvůli šabatu

2) Tzn., že lze vařit pro šabat zásluhou eruvu.

3) Ex 20,8.

4) Uprostřed příprav na svátek předcházející šabatu by člověk mohl na šabat zapomenout, eruv ho však přípomíná. Soncino zde zmiňuje variantní čtení: ,Připomínej ho tomu, kdo se chystá na něj zapomenout‘ (tak i Raši) a trochu jiné znění v mnichov. rukopise.

5) Člověk si má nechat něco i na šabat a nesníst všechny pochoutky o svátku.

6) Eruv se nezhotovuje na počest šabatu, nýbrž na počest svátku.

7) Člověk si smí odložit chutnou porci na šabat přece i ve svátek.

8) Protože by si mohl zapomenout připravit porci úplně.

9) Ex 16,23.

10) V pátek, který je svátkem, smíme péci a vařit jen to, co už jsme začali péci a vařit ve čtvrtek.

11) Jde tedy o rabínské ustanovení, které není odvozeno přímo z Tóry, nýbrž je Tórou pouze volně inspirováno.

12) Tzn. velcí boháči, počítající své víno na barely. Z přednášky odešli předčasně kvůli tomu, že doma na ně čekalo množství jídla a pití a oni byli hltouni.

13) Ti byli o něco chudší než ti předchozí. Podobně i v dalších skupinách.

14) Rozhněval se, protože to byli poslední posluchači a on neměl komu přednášet.

15) Žáci seděli za ním a začali blednout strachy, protože si mysleli, že tato slova platí jim, protože měli už dávno odejít, aby r. Eli‘ezer nemusel pokračovat v přednášce.

16) Neh 8,10.

17) Dt 16,8 ohledně toho, že svátek patří Bohu.

18) Nu 29,35 ohledně toho, že svátek patří lidem.

19) Druh vysokého a majestátního cedru. Takový strom bude známý a obdivovaný v širokém okolí a spolu s ním bude připomínáno i jméno toho, kdo ho zasadil.

20) Ž 93,4. Slovo adir je dáváno do souvislosti se slovem adar.

21) Aramejský tvar téhož slova.

22) Podle Rašiho je pyl tohoto stromu účinným prostředkem proti červům.