6. kapitola, fol. 15a 

Moudří učí jazykem Mišny,1) buď požehnán Ten, který vyvolil je i jejich učení!

1. Rabi Me’ir říká: „Kdokoliv se zabývá Tórou sám pro sebe, vyslouží si tak mnohé věci. Ba co víc, pouze kvůli němu existuje celý svět. Nazývá se přítelem,2) milovaným,3) milujícím Všemohoucího, milujícím tvory, těšitelem Všemohoucího4) a těšitelem tvorů.

A [Tóra] ho odívá5) pokorou a obavou a činí3) ho spravedlivým, zbožným, upřímným a věrným. Chrání ho před hříchem a přivádí ho k záslužným [činům]. A lidé z něho berou radu, pomoc, porozumění a sílu, neboť je psáno: U mne je rada i pohotová pomoc, jsem porozumění, u mne je síla.6)

2. [Tóra] mu dává svrchovanost i vládu a je vyhledáván ohledně soudu.7) Odhalí mu tajemství8) Tóry a on bude učiněn studnou, která nevysychá,9) a pramenem, který stále nabývá na síle. Stane se skromným, trpělivým a odpouštějícím urážky vůči sobě. A to ho učiní velkým a povýší ho to nade všechna díla [Boží].“

Rabi Jehošu‘a ben Levi řekl: „Každý den zaznívá z hory Chóreb Bat kol10) a hlásá a volá: ,Běda lidem kvůli [jejich] opovrhování Tórou!‘“ Vždyť každý, kdo se nezabývá studiem Tóry, se nazývá ,káraný‘! Neboť je psáno: Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, jednající bez rozvahy.11) A [dále] je psáno: Ty desky byly dílo Boží, i písmo vyryté na deskách bylo dílo Boží.12) Nečti charut [vyryté], nýbrž cherut [svoboda], jelikož není svobodnějšího člověka nad toho, který se věnuje studiu Tóry. A kdokoliv se věnuje studiu Tóry, bude povýšen, neboť je psáno: Z Matany do Nachalíelu, z Nachalíelu do Bamótu.13)

3. Ten, kdo se naučí od svého bližního jedinou kapitolu,14) jedinou halachu, jediný odstavec, jediný výraz, ba dokonce byť jediné písmenko, je povinen ho ctít, neboť totéž jsme shledali v případě Davida, krále Izraele, jenž se od Achítofela naučil pouze dvě věci,15) [a přesto] ho nazýval svým mistrem, druhem16 a přítelem, neboť je psáno: Jsi to však ty, člověk mně rovný, můj druh a přítel!17) – Nelze to však odvodit [metodou] kal va-chomer?18) Tak jako David, král Izraele, který se naučil od Achítofela pouze dvě věci, ho nazýval svým mistrem, druhem a přítelem, rovněž ten, kdo se naučí od svého bližního jedinou kapitolu, jedinou halachu, jediný odstavec, jediný výraz, ba dokonce byť jediné písmenko, je povinen ho ctít tím spíše! A ,úcta‘ není nic jiného než Tóra, neboť je psáno: Úcta připadne moudrým do dědictví19) a [dále je psáno:] dokonalí však zdědí dobro.20) A dobro není nic jiného než Tóra, neboť je psáno: Vždyť jsem vám předal dobré učení, neopouštějte mou nauku!21)

---------------------------------------------------- 

1) Tato věta je úvodem ke kapitole, která již není součástí Mišny, nýbrž sestává z barajtot, tj. výroků tanaitských učenců, které nebyly zahrnuty do Mišny.

2) Srv. Ž 139,17: Jak vzácní jsou mi Tví přátelé, Bože! Ohledně spravedlivých coby Božích přátel srv. Iz 41,8; Př 8,17; Ž 97,10; Ex 20,6; Dt 5,10.

3) Viz Př 8,17: Já miluji ty, kteří milují mne; dále také 1S 2,30.

4) Srv. Sd 9,13.

5) Srv. Jób 29,14; Iz 61,10.

6) Př 8,14. Tyto vzácnosti plynou lidem od Boha skrze spravedlivého.

7) Srv. Př 8,15: Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci.

8) Srv. Ž 25,14: Pánovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí. Dále Am 3,7: A zjevil Své tajemství prorokům, Svým služebníkům.

9) Viz II,8, kde r. Jochanan ben Zakaj mluví podobně o r. El‘azarovi b. Arach.

10) Jako ,dcera hlasu‘ je označována nejen ozvěna, nýbrž speciálně ozvěna hlasu Božího, která zaznívá v lidské mysli. Člověk totiž není schopen snést Boží hlas přímo, viz Dt 5,25: Uslyšíme-li ještě dál hlas Pána, našeho Boha, zemřeme.

11) Př 11,22; hebrejský výraz zlatý kroužek na rypáku, nezem zahav be-af, je chápán ve smyslu jeho notarika nazuf, ,káraný‘. Výraz ,rozvaha‘ označuje v rabínské literatuře Tóru, výklad nám tedy říká, že ten, kdo se může zabývat Tórou (,krásná žena‘), ale jedná bez ní (,bez rozvahy‘), je jako vepř se zlatým kroužkem v rypáku, který jej pokrývá hnojem a špínou, za což si zasluhuje Boží pokárání.

12) Ex 32,16.

13) Nu 21,19; překládáme-li také jména těchto míst, můžeme číst: ,[Božím] darem [tj. Tórou] k dědictví Božímu, od dědictví Božího k výšinám.‘

14) Perek zde znamená rovněž oddíl ústního zákona (mišny).

15) Existují různé verze toho, o jaké dvě věci šlo (paralelní text v traktátu Kala 8 uvádí společné studium ve dvojici a cestu do studovny také ve společnosti kolegů; Jalkut Šim‘oni, Šemu’el 142 pak mluví o přenášení archy na ramenou a o dovolení smýt napsané Boží Jméno v případě záchrany života).

16) Výraz aluf v následujícím verši se zde může chápat také jako odvozen od kořene a-l-f s významem ,vyučovat‘ nebo ve významu ,vůdce‘, což by podtrhovalo význam učitele; třetí výraz ,přítel, známý‘ (mejudaj) může být čten také ve smyslu ,můj znalec‘.

17) Ž 55,14.

18) Smysl výkladu zde není příliš jasný, snad pokud se David jako král choval takto uctivě k Achítofelovi, který byl prostým mužem, pouze kvůli dvěma věcem, jež se od něj naučil, tím spíše by měl člověk ctít svého učitele, je-li s ním navíc ve stejném společenském postavení.

19) Př 3,15.

20) Př 28,10.

21) Př 4,2; Tóra se tedy nazývá ,dobro‘ i ,úcta‘.

 

fol. 15a (pokračování)

4. Taková je cesta Tóry: Sousto chleba se solí budeš jíst, vodu odměřenou budeš pít,1) na zemi budeš spát, život v nouzi budeš vést a s Tórou budeš zacházet. Budeš-li tak činit, blaze tobě, bude s tebou dobře:2) Blaze tobě v tomto světě, bude s tebou dobře ve světě příštím.

Nevyhledávej slávu sám pro sebe, neprahni po cti víc než po učenosti. A nestávej u stolů knížat, neboť tvůj stůl je větší než ten jejich i tvá koruna je větší než ta jejich a tvůj zaměstnavatel ti vskutku zaplatí odměnu za tvou práci.

5. Tóra je lepší nežli kněžství i vladařství, neboť vladařství je získáváno [formou]3) třiceti4) poct a kněžství [je získáváno formou] čtyřiadvaceti,5) jenomže Tóra [je získávána formou] osmačtyřiceti věcí, a sice: studiem, soustředěným nasloucháním, přemýšlením ústy,6) rozvažováním srdce, inteligencí srdce,7) bázní, obavou,8) pokorou, radostí, pomáháním moudrým,9) [pečlivou] analýzou [subjektu společně] s kolegy,10) diskusí studentů,11) umírněností, [znalostí] Písma, [znalostí] Mišny, umírněným spánkem, umírněnou hovorností, umírněnými [světskými] radovánkami, umírněnou veselostí, umírněným zaměstnáním, tolerancí, dobrým srdcem, svědomitostí moudrých12) a [trpělivým] přijímáním [Božích] pokárání.13)

6. [Kdo si osvojil Tóru], ten dokáže rozpoznat své místo, raduje se ze svého podílu,

------------------------------------------ 

1) Srv. Ez 4,11.

2) Ž 128,2; srv. Ž 99,71.

3) Vysvětlení významu předložky b- v této mišně viz Soncino ad loc. Tedy nikoli za cenu, pomocí či prostřednictvím uvedených ma‘alot, nýbrž v podobě těchto stupňů, vlastností či výsad, které charakterizují nabytí království či kněžství (srv. Nu 18,11: „Toto bude tvoje“) – analogicky následující věci charakterizují toho, kdo získává Tóru.

4) Viz seznam v 1S 8,11-17.

5) Viz Nu 18,8.

6) Tj. ,přemýšlením nahlas‘, kdy si člověk opakuje pro sebe to, co se naučil.

7) ,Rozvažování‘ (bina) a ,inteligence‘ (sichlut) jsou zde zřejmě chápány jako dva odlišné akty/stavy intelektu (,srdce‘).

8) Vůči mistrovi a vůči Bohu.

9) Jedná se o určité konkrétní posluhování učiteli, které je považováno za více než samotné studium (srv. Berachot 7b; Př 13,20).

10) Dikduk chaverim, důkladný rozbor předmětu studia ve spolupráci s kolegy.

11) Hebr. pilpul ha-talmidim z výrazu pilpel, ,pepř‘, diskuse v teoretické rovině, dovedená do jemných rovin uvažování na hypotetických příkladech.

15) Emunat chachamim, jejich opravdovostí a poctivostí, příp. důvěrou moudrým.

16) Učením se i z nepříjemných situací, v nichž se člověk ocitne, a schopností nacházet v nich Boží vedení.

 

fol 15b

činí ohradu kolem svých slov, nevyhledává dobro sám pro sebe, je milován, miluje Všemohoucího, miluje [všechny] tvory, miluje [vše, co je] spravedlivé,1) miluje kárání,2)  miluje přímost, vyhýbá se poctám, nedovolí svému srdci zpychnout kvůli [vlastní] učenosti, netěší se z vyhlášení rozsudku, dělí se o břemeno se svým bližním, klade jeho tíhu na misku

zásluh,3) činí s ním [dílo] pravdy, činí s ním [dílo] míru, vkládá se do svého studia, ptá se i odpovídá, naslouchá [ostatním] a doplňuje [jejich znalosti], učí se, aby vyučoval, učí se, aby konal, činí svého mistra moudřejším,4) přesně si pamatuje to, co slyšel, a uvádí věci ve jménu toho, kdo je řekl. Vždyť ses poučil: Kdokoliv uvede věc ve jménu toho, kdo ji řekl, přivádí na svět vykoupení, neboť je psáno: A Ester to řekla Mordekajovým jménem králi.5)

7. Velká je Tóra, která dává život těm, kdo podle ní činí na tomto světě i ve světě příštím, neboť je psáno: Je životem těm, kteří ji nalézají, a zdravím celému jejich tělu6) a [dále] je psáno: Dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem7) a [dále] je psáno: Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží8) a [dále] je psáno: Bude půvabným věncem na tvé hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle9) a [dále] je psáno: Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá10) a [dále] je psáno: V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest11) a [dále] je psáno: Prodlouží dny a léta života a přidá ti pokoj.12)

8. Rabi Šim‘on ben Jehuda říká jménem r. Šim‘ona ben Jochaj: „Půvab, síla, bohatství, čest, moudrost, stáří, šediny a děti13) se dostanou spravedlivým a dostanou se světu, neboť je psáno: Šediny jsou ozdobnou korunou, kterou lze nalézt na cestě spravedlnosti14) a [dále] je psáno: Korunou moudrých je jejich bohatství15) a [dále] je psáno: Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové16) a [dále] je psáno: Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny17) a [dále] je psáno: Zardí se bledá Luna, zastydí se žárné Slunko, až se Pán zástupů ujme kralování na hoře Sijónu a v Jeruzalémě před Svými staršími v slávě!“18)

9. R. Šim‘on ben Menasja říká: „Všech těchto sedm typů,19) které moudří přiřadili spravedlivým, v sobě obsáhl Rabi i jeho synové.“

-------------------------------------------------           

1) Viz Ž 11,7.

2) Tj. jistým způsobem ho ,vítá‘; srv. také Př 9,8.

3) Nebo ,přiklání ho k misce zásluh‘, v rámci rozsuzování určitého případu se snaží svého kolegu přimět k shovívavějšímu názoru, z obecnějšího hlediska posuzování jeho samotného na základě jeho kladů.

4) Vždy dává učiteli jistou výhodu a přednost, i kdyby byl sám v momentální intelektuální převaze.

5) Est 2,22; viz také Megila 15a.

6) Př 4,22. Moudrost je zde ztotožněna s Tórou.

7) Př 3,8.

8) Př 3,18.

9) Př 1,9.

10) Př 4,9; některá znění sem vkládají verš Př 9,11.

11) Př 3,16.

12) Př 3,2.

13) Tento seznam však obsahuje osm věcí, ačkoli se dále hovoří o sedmi vlastnostech, což gaon z Vilna vysvětluje tím, že z Bible v tomto případě nelze zdůvodnit ,moudrost‘, tudíž ze seznamu vypadává.

14) Př 16,31.

15) Př 14,24.

16) Př 17,6.

17) Př 20,29.

18) Iz 24,23.

19) Viz 14a.