2. kapitola, fol. 6b

1. Rabi1) říká: „Jaká je správná cesta, jíž by se měl člověk ubírat? Jakákoliv, která je ctí toho, kdo si ji zvolil,2) a která ctí [dotyčného] v očích ostatních lidí. A buď pečlivý při dodržování [náboženských] povinností snadných i obtížných, neboť nikdy nevíš, jaká je za ně odměna. A porovnej ztrátu [vzniklou z plnění náboženské] povinnosti s odměnou [za její splnění] i odměnu [za spáchaný] přestupek se ztrátou [náhodně vzniklou]. Zaměstnej svou mysl třemi věcmi a neupadneš do rukou hříchu: Pomni, Co je nahoře nad tebou; hledící Oko3) a Ucho, které naslouchá;4) a všechny tvé skutky zapisované do Knihy.“5)

2. Raban Gamli'el, syn rabiho Jehudy ha-Nasi, říká: „Je znamenité studovat Tóru a zároveň mít zaměstnání, neboť síla [vkládaná] do obou [činností] zdržuje mysl od hříchu. A kdokoliv [studuje] Tóru bez práce, končí v bídě a spěje ke hříchu.

---------------------------------------- 

1) Rabi Jehuda ha-Nasi (Kníže), rovněž zvaný rabejnu ha-kadoš, ,náš svatý mistr‘, syn rabana Šim‘ona b. Gamli’el; žil kolem roku 200. Podle tradice první redaktor textů, které známe jako Mišna.

2) Gaon z Vilna a další komentátoři vykládají jako: ,Toho, kdo ji učinil‘, tj. Boha.

3) Srv. Jób 34,21: Na cesty každého [jsou upřeny] Jeho oči, On každý krok vidí.

4) Srv. 2K 19,16: Nakloň, Pane, Své ucho a slyš! a Ž 116,2: Sklonil ke mně ucho.  

5) Viz Mal 3,16, Ex 32,32, Da 7,10 a Roš ha-šana 16b,nn.

 

fol. 7a

A kdokoliv pracuje s obcí, ať s ní pracuje ve jménu Nebes, neboť je1) živí zásluhy jejich otců5) a jejich spravedlnost přetrvá navěky. A vám [Bůh praví:] ,Dopřeji vám hojnou mzdu, jako byste to učinili [všechno]‘.“2)

 3. „Buďte obezřelí [při jednání] s vládci,3) neboť ti nestrpí nablízku nikoho, koho by nechtěli sami využít. Tváří se přátelsky ve chvíli, kdy [tě] potřebují, ale nikoho se nezastanou v době nouze.”

4. Říkával: „Čiň Jeho vůli stejně [jako by to byla] tvá vůle, aby On mohl činit tvou vůli stejně [jako by to byla] Jeho vůle.4) Uskrovni svou vůli před vůlí Jeho, aby On mohl uskrovnit vůli druhých před vůlí tvou.“

Hilel říká: „Neizoluj se od obce, nedůvěřuj sám sobě až do dne své smrti. Nesuď svého bližního, dokud nestaneš na jeho místě.5)

Neříkej nic, čemu by nebylo [hned] rozumět [v naději], že tomu bude nakonec porozuměno. A neříkej: ,Budu studovat, až bude čas!‘ Možná, že nebude čas nikdy.“

5. Říkával: „Nevzdělanec6) se neobává hříchu, am ha-arec není zbožný. Nestoudník [se odmítá] učit, netrpělivý [nedokáže] vyučovat a nikdo, kdo se příliš věnuje obchodu, se nestane moudrým. I na místě, kde nejsou lidé, se snaž jednat jako člověk.”7)

-----------------------------------------------

1) Tj. obec.

2) Raši: I když jsi svůj úkol nedokončil (srv. mišnu 16).

3) Výpověď r. Gamli’ela, který s tím měl velké zkušenosti.

4) Srv. Ž 145,19: Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí.

5) Raši: ,Spatříš-li někoho podlehnout pokušení, neodsuzuj ho dříve, než se sám dostaneš do stejné situace a pokušení odoláš.‘

6) Hebr. bor; původně kus neobdělané půdy.

7) Srv. Berachot 63a.