4. kapitola, fol. 54b
Mišna:
Starších1) se v Římě zeptali: „Když si [váš Bůh] nepřeje modlářství, proč je nezničí?“ [Starší] jim odvětili: „Kdyby byla uctívána některá světu nepotřebná věc, zničil by ji. Jenže lidé uctívají slunce, lunu, planety a hvězdy! Cožpak by měl kvůli šílencům zničit svůj svět?“ Oni jim řekli: „Když je tomu tak, ať tedy zničí věci světu nepotřebné a zachová věci světu potřebné?“ [Starší] jim odvětili: „Tím bychom jen posílili pozici jejich2) uctívačů, kteří by řekli: ,Je vidět, že se jedná o bohy, protože nebyli zničeni!‘“
1) R. Gamli‘ela, r. El‘azara b. Azarja, r. Jehošu‘u b. Chananja a r. Akivu, kteří navštívili Řím v roce 95.
2) Tj. uctívačů těch důležitých věcí, které Bůh zničit nechce.
Gemara:
Naši rabíni nás učí: Filosofové se v Římě zeptali starších: „Když si váš Bůh nepřeje modlářství, pročpak je nezničí?“ [Starší] jim odvětili: „Kdyby byla uctívána některá světu nepotřebná věc, zničil by ji. Jenže lidé uctívají slunce, lunu, planety a hvězdy! Cožpak by měl kvůli šílencům zničit svůj svět? Spíše si svět zachová svůj přirozený běh, a co se týče šílenců, ti za to budou souzeni!“ – Jiná verze: „Ukradne-li někdo se’a pšenice a půjde ji zasadit na svou půdu, tak by mu snad neměla vzejít? Spíše si svět zachová svůj přirozený běh, a co se týče šílenců, ti za to budou souzeni!“ – Jiná verze: „Souloží-li někdo se ženou svého druha, tak by snad neměla otěhotnět? Spíše si svět zachová svůj přirozený běh, a co se týče šílenců, ti za to budou souzeni!“ – A to souhlasí s tím, co řekl Reš Lakiš: „Svatý, budiž požehnán, řekl: Nejenom, že svévolníci dávají mé sela’im k obecnému užívání, ale ještě mne nutí k tomu, abych na ně proti své vůli vtiskl svou pečeť!“1)
Jistý filosof se zeptal r. Gamli‘ela: „Ve vaší Tóře je psáno: Vždyť Pán, tvůj Bůh, je oheň sžíravý! On je Bůh žárlivý!2) Pročpak žárlí na své služebníky a nežárlí na [modly]?“ [R. Gamli’el] mu odvětil: „Povím ti podobenství. Čemu se to podobá? Králi z masa a kostí, který měl jediného syna. Ten syn choval psa, kterého pojmenoval po svém otci, a kdykoliv přísahal, tak říkal: ,Při životě psa, mého otce!‘ Když se o tom král dozvěděl, na koho se rozhněval? Rozhněval se na syna nebo se rozhněval na psa? Musíš říci, že se rozhněval na syna!“ [Filosof] mu řekl: „Nazýváš [modlu] psem? A je tomu vskutku tak?“ [R. Gamli’el] mu řekl: „A máš nějaký důkaz, [že tomu tak není]?“ [Filosof] mu řekl: „Jednou v našem městě vypukl požár a shořelo celé město kromě modlářské svatyně!“ [R. Gamli’el] mu odvětil: „Povím ti podobenství. Čemu se to podobá? Králi z masa a kostí, proti němuž povstala jedna
z jeho provincií. Když s ní zahájil válku, bojoval se živými nebo bojoval s mrtvými? Musíš říci, že bojoval se živými!“3) [Filosof] mu řekl: „Nazýváš [modlu] psem a nazýváš ji mrtvou věcí? Když je tomu tak, ať je odstraněna ze světa?“ [R. Gamli’el] mu odvětil: „Kdyby byla uctívána některá světu nepotřebná věc, [Bůh] by ji zničil. Jenže lidé uctívají slunce, lunu, planety, hvězdy, potoky a rokle! Cožpak by měl kvůli šílencům zničit svůj svět? A taktéž je psáno:
1) Tzn. svévolník sobecky zneužívá svého rozmnožovacího pudu, který má od Boha, a ještě Boha obtěžuje tím, aby vytvořil zárodek nového člověka, který má být výsledkem tohoto nemorálního jednání.
2) Dt 4,24.
3) Modla je neživá věc; proto s ní Bůh nepotřebuje bojovat.
fol. 55a (gemara)
,Sklizením sklidit mám všechno zponad širé půdy?‘ je výrok Pánův. ,Sklidit člověka i zvířectvo, sklidit ptactvo nebeské a ryby mořské a překážky svévolníků?‘1) Jelikož svévolníci přes tyto překážky klopýtají, má je snad [Svatý, budiž požehnán], odstranit ze světa? A neuctívají snad [modláři] dokonce i člověka? A odříznout mám člověka zponad širé půdy?“2)
Vojevůdce Agrippa se zeptal r. Gamli’ela: „Ve vaší Tóře je psáno: Vždyť Pán, tvůj Bůh, je oheň sžíravý! On je Bůh žárlivý! Cožpak nežárlí pouze moudrý na moudrého, udatný na udatného či bohatý na bohatého?“3) [R. Gamli’el] mu odvětil: „Povím ti podobenství. Čemu se to podobá? Muži, který se oženil s druhou ženou. Bude-li [druhá žena] urozenější [než ta první], [ta první] na ni nebude žárlit. [Ale bude‑li] podřadnější [než ta první], [ta první] na ni bude žárlit.“4)
[Izraelita] Zunin řekl r. Akivovi: „Mé srdce i tvé srdce dobře ví, že na modle není nic skutečného. A přece jsme viděli muže vcházet [do modlářské svatyně] chromé a vycházet uzdravené! Z jakého důvodu?“ [R. Akiva] mu odvětil: „Povím ti podobenství. Čemu se to podobá? Jednomu důvěryhodnému člověku, který bydlel ve městě, a u něhož si všichni obyvatelé města ukládali [své peníze] v nepřítomnosti svědků. Chodil však k němu jistý muž, který si u něj ukládal [své peníze] v přítomnosti svědků. Jednou zapomněl a uložil si [své peníze] v nepřítomnosti svědků. Žena [důvěryhodného člověka] řekla [svému manželovi]: ,Pojďme to zapřít!‘ On jí však odvětil: ,Jen kvůli tomu, že si ten pošetilec počínal nedůstojně, si máme zničit svou poctivou pověst?‘ Podobně je tomu i s [Božím] káráním.5) V době, kdy je na člověka sesíláno, odpřisáhne, že na něj přijde přesně ten a ten den a opustí jej přesně ten a ten den, v tu a tu hodinu, zásluhou toho a toho [lékaře] a toho a toho léku. Když nastane čas, aby [kárání] zmizelo, dotyčný [náhodou] zajde do modlářské svatyně. Kárání si řekne: ,Správně bych jej nemělo opouštět, ale jen kvůli tomu, že si ten šílenec počíná nedůstojně, přece neporuším svou přísahu?‘ To souhlasí s tím, co řekl r. Jochanan: Jaký je význam verše: Choroby zlé a věrné?6) Zlé ve svém poslání a věrné ve své přísaze.“
Raba bar rav Jicchak řekl ravovi Jehudovi: „U nás je jedna modlářská svatyně a kdykoliv je světu zapotřebí deště, [kněžím] se ve snu zjeví [modla] se slovy: ,Obětujte mi muže a já sešlu déšť!‘ Oni jí obětují muže a déšť skutečně přijde!“ [R. Jehuda] mu odvětil: „Kdybych už byl mrtev, nemohl bych ti povědět jednu věc, kterou řekl Rav: ,Jaký je význam verše: Kterou rozdělil [chalak] Pán, Tvůj Bůh, vám, všemu lidu?7) To nás učí, že učinil kluzkými [hechelik] jejich slova,8) aby odstranil [modláře] ze světa.‘ To souhlasí s tím, co řekl Reš Lakiš: „Jaký je význam verše: Zda posměvačům On vysmívá se a chudákům dává milost?9) Přijde-li se někdo poskvrnit, otevře mu. Přijde-li se někdo očistit, pomůže mu.“
1) Sof 1,2f.
2) Sof 1,3.
3) Pokud tedy Bůh žárlí na modly, modly s Ním musejí být, smím-li to tak říci, srovnatelné?
4) Pro urozenou ženu je totiž potupné, když její muž nalezne zalíbení v neurozené ženě.
5) Míněny jsou choroby, které Bůh sesílá jako projev své láskyplné péče na spravedlivé lidi (viz např. Berachot 5a).
6) Dt 28,59.
7) Dt 4,19.
8) Tj. dal modlám sílu oklamat svými slovy prostoduché lidi.
9) Př 3,34.