1. kapitola, fol. 18a (gemara)

Naši rabíni nás učí: Když onemocněl rabi Jose ben Kisma, rabi Chanina ben Teradjon ho přišel navštívit. [R. Jose] mu řekl: „Chanino, můj bratře, zdalipak víš, že nadvláda [římského] lidu je [úradkem] Nebes? Ačkoliv [Římané] zbořili Jeho Dům, spálili Jeho Palác, pobili Jeho zbožné a zničili Jeho nejlepší [muže], [jejich vláda] stále trvá! A já jsem se o tobě doslechl, že sedíš, zabýváš se Tórou, svoláváš veřejná shromáždění a na prsou chováš svitek [Tóry]!“1) [R.  Chanina] mu odvětil: „Nebesa se jistě smilují.“ [R. Jose] mu řekl: „Já ti tu povídám fakta a ty mi na to řekneš: ,Nebesa se jistě smilují‘? Divil bych se, kdyby tě neupálili i s tím tvým svitkem Tóry!“ [R. Chanina] mu řekl: „Mistře, jak si stojím ohledně života ve světě příštím?“ [R. Jose] mu řekl: „Učinil jsi vůbec něco [mimořádného]?“ [R. Chanina] řekl: „„Spletl jsem si peníze na Slavnost purim s penězi na dobročinnost a rozdělil jsem chudým [své vlastní].“2) [R. Jose] mu řekl: „Když je tomu tak, ať je můj podíl tvým podílem a tvůj osud mým osudem!“

Říká se, že za několik dní potom rabi Jose ben Kisma zemřel. Na pohřeb mu šli všichni římští urozenci3) a velice kvůli němu truchlili. Při svém návratu spatřili rabiho Chaninu ben Teradjon, jak sedí, zabývá se Tórou, pořádá veřejná shromáždění a na prsou chová svitek Tóry. Chopili se ho, omotali ho svitkem Tóry, nanosili kolem něj otepi chrastí a roznítili v nich oheň. Také přinesli vlněné polštářky namočené do vody, které mu přiložili na srdce, aby nevypustil svou nešamu rychle. Jeho dcera na něj volala: „Otče, nevydržím ten pohled!“ [R. Chanina] jí odvětil: „Kdyby mne upalovali samotného, byla by to pro mne krušná věc. Ale nyní, když mne upalují se svitkem Tóry, pak Ten, který se stará o svitek Tóry, se jistě postará i o mne!“ Jeho žáci na něj volali: „Mistře, co vidíš?“ [R. Chanina] jim odvětil: „Pergamen hoří, ale písmena létají do výše!“ [Jeho žáci volali:] „Otevři tedy ústa a nech do sebe vstoupit oheň!“4) [R. Chanina] jim odvětil: „Raději ať si vezme [můj život] Ten, kdo ho dal, ale nikdo se nesmí zraňovat sám!“

Jeho kat mu řekl: „Mistře, když přiložím na oheň a odstraním vlněné polštářky z tvého srdce, přivedeš mne k životu světa příštího?“ [R. Chanina] mu odvětil: „Ano.“ [Kat mu řekl:] „Odpřisáhni mi to!“ [R. Chanina] mu to odpřisáhl. Vzápětí [kat] přiložil na oheň, odstranil vlněné polštářky z jeho srdce a [r. Chanina] rychle vypustil svou nešamu. [Kat] potom vyskočil a vrhl se do ohně. Zazněla Bat kol a zvolala: ,Rabi Chanina ben Teradjon a kat jsou zváni k životu ve světě příštím!‘ – Rabi [to slyšel], zaplakal a řekl: „Někdo získá věčnost v jediné hodině, jiný získá věčnost až po mnoha letech!“

---------------------   

1) Což bylo všechno v rozporu s římským výnosem.

2) Viz 17b.

3) Římští hodnostáři v Caesareji, kde žil a zemřel.

4) A ukonči tak své trápení!