Úryvek ze 4.-5. kapitoly

fol. 4a

1. Pe‘a se odevzdává z [úrody] připojené k zemi.1) V případě visících révových větví a datlových palem majitel očeše [ovoce] a rozdělí ho chudým.2) Rabi Šim‘on říká: „Totéž se týká hladkých ořešáků.“ Byť devětadevadesát [chudých] trvá na rozdělení a jeden trvá na trhání, poslechneme toho [posledního],3) protože mluví v souladu s halachou.

2. V případě visících révových větví a datlových palem tomu tak není.4) Byť devětadevadesát [chudých] trvá na trhání a jeden trvá na rozdělení, poslechneme toho [posledního], protože mluví v souladu s halachou.

3. Vezme-li [chudý] část [rozdělené] pe‘a a hodí ji na zbytek [nerozdělené pe‘a],5) nemá vůbec nic.6) Padne-li na ni nebo na ní rozprostře svůj plášť,7) vezmeme mu ji. A totéž platí ohledně leket. A totéž platí ohledně šichecha.

4. [Chudí] nesmějí pe‘a kosit kosami ani žnout srpy, aby se vzájemně netloukli [nářadím].8)

5. [Chudí provádějí] tři průzkumy9) denně: ráno, v poledne a večer.10) Raban Gamli’el říká: „To platí pouze proto, aby [chudí nechodili] méněkrát.” R. Akiva říká: „To platí pouze proto, aby [chudí nechodili] vícekrát.” [Obyvatelé] z Bejt namer11) sklízeli [svou úrodu] pomocí provazu12) a ponechávali pe‘a na konci každé brázdy.

6. Pohan, který požnul své pole a potom konvertoval, je zproštěn [zákonů] leket, šichecha a pe‘a.13) R. Jehuda ho povinuje [zákony] šichecha, protože [povinnost] šichecha [vzniká] až v době [svazování] snopů.14)

7. Zasvětí-li někdo [Svatyni] stojící [úrodu] a vykoupí ji [zpět] dosud stojící, je povinen [zákony pe‘a].15) [Zasvětí-li] snopy a vykoupí je [zpět] dosud jako snopy, je povinen [zákony šichecha]. [Zasvětí-li] stojící [úrodu] a vykoupí ji [zpět] jako snopy, je zproštěn [zákonů pe‘a],16) protože v době povinnosti [zákonů pe‘a] byl zproštěn.

8. Podobně platí, že zasvětí-li někdo svou úrodu ještě předtím, než začne podléhá desátkům,17) a vykoupí ji, [úroda] podléhá [desátkům].18) [Zasvětí-li ji] poté, co začne podléhá desátkům, a vykoupí ji, [úroda] podléhá [desátkům].19) Zasvětí-li ji ještě předtím, než dozraje, ona dozraje [chrámovému] pokladníkovi a potom ji [dotyčný] vykoupí, [úroda] je zproštěna [desátků], protože v době povinnosti [oddělení desátků] byla zproštěna.

9. Vybere-li někdo pe‘a a řekne: ,Ta je pro (Toho a toho chudého...)

--------------------------- 

1) To znamená, že pe‘a musí být ponechána chudým ještě v rostoucím stavu, jak naznačuje verš Chudému a hostu opustíš je [Lv 19,10].

2) Chudý se tak nevystavuje nebezpečí při česání ovoce. Ovoce se chudým musí rozdělit, takže ho majitel nesmí dát pouze chudému příbuznému nebo prvnímu chudákovi, kterého na poli potká.

3) Přestože ten může odmítat rozdělení pe‘a kvůli tomu, že je fyzicky zdatnější či dravější nežli ostatní, a tak má vyhlídku na větší podíl. – Tato věta se týká snadno dostupné úrody.

4) Protože v takovém případě se úroda musí rozdělovat.

5) Tímto nabývacím aktem (viz Bava meci‘a 10b) se snaží získat veškerou pe‘a pro sebe.

6) Tj. za trest nedostane ani to, co si utrhl.

7) Což jsou další druhy nabývacích aktů.

8) Ať už ze samé horlivosti při sklízení, anebo při vzájemných hádkách.

9) Jiný možný překlad tohoto slova zní ,objevení se‘. Pak by se mělo překládat: ,Majitel se objeví na poli třikrát denně, aby lákal chudé.‘

10) Ráno přicházejí chudé ženy, které kojí své děti, když děti ještě spí; v poledne děti, které se už probudily a pomáhají svým rodičům, a k večeru přicházejí většinou slabí starci, kteří chodí pomalu.

11) Buď je to město zmiňované v Nu 32,3, nebo jméno rodu. Může se také jednat o pole tvořené nepravidelnými pruhy a pásy (viz výše III,2).

12) Kolem stojícího obilí byl uvázán rovný provaz a sklízelo se až ke konci této měřící šňůry. Tento štědrý způsob je zde doporučován, protože umožňuje chudým sklízet na konci každé brázdy, místo aby trpělivě čekali až na konec celé sklizně. Existují však i jiné výklady.

13) Protože uvedené zákony se týkají pouze Židů.

14) A tehdy už je pohan židovským konvertitou.

15) Přestože u úrody mezitím došlo ke změně majitele.

16) Na úrodu patřící Svatyni se totiž uvedené zákony nevztahují.

17) Což nastane ve chvíli, kdy je úroda definitivně uskladněna na hromadu (viz výše I,6). Pokud ji takto uskladnil chrámový pokladník, taková úroda nepodléhá desátkům (viz Ma’as. I,2).

18) Protože dozrála v jeho vlastnictví.

19) Nikdo nemůže zasvětit cizí majetek, což desátky pomyslně jsou.

fol. 4b

Toho a toho chudého,'1) r. Eli‘ezer říká, že ji získává,2) ale moudří říkají, že ji musí odevzdat chudému, který půjde první okolo.3) Leket, šichecha a pe‘a pohana podléhá desátkům,4) pokud je [dotyčný] neprohlásil za hefker.5)

10. Co je to leket?6) To, co zbyde po žnutí. Jestliže někdo žne, naplní si ruku [obilím] nebo si naplní pěst [obilím], bodne ho trn a vypadne mu to z ruky na zem, náleží to hospodáři.7) [Vypadne-li něco] z vnitřku ruky nebo z vnitřku kosy, náleží to chudým.8) [Vypadne-li něco] ze hřbetu ruky nebo ze hřbetu kosy, náleží to hospodáři.9) [Vypadne-li něco] z hořejšku ruky10) nebo z hořejšku kosy, r. Jišma‘el říká, že to náleží chudým, ale r. Akiva říká, že hospodáři.11)

11. [Zrní] v mravenčích chodbičkách, dokud [obilí] stojí, náleží hospodáři. Ohledně [zrní] po žencích12) platí, že to horní13) náleží chudým a to dolní hospodáři. R. Me’ir říká: „Veškeré [zrní] náleží chudým,14) protože pochybný leket je leket.”

 

5. kapitola

1. Byla-li navršena [hromada zrní na část pole], která nebyla paběrkována, tak všechno [zrní] dotýkající se země náleží chudým.15) Rozdělí-li snopy vítr,16) řekneme, kolik by asi činil leket a odevzdáme ho chudým.17) Raban Šim‘on ben Gamliel říká: „Odevzdá chudým asi tolik, co [při sklizni obvykle] upadne.”18)

2. Ohledně klasů [zapomenutých] při sklizni, jejichž vršek dosahuje ke stojícímu obilí, platí, že pokud je lze požnout společně se stojícím obilím, tak náleží hospodáři,19) ale pokud ne, tak náleží chudým. Zamíchá-li se klas leket do hromady obilí, [dotyčný] oddělí desátek z jednoho klasu a odevzdá [klas chudému].20) R. Eli‘ezer říká: „Cožpak může tento chudý vyměnit věc, která se ještě nestala jeho majetkem?21) Spíše musí nechat chudého získat celou hromadu,22) oddělit desátek z jednoho klasu (...)

------------------------- 

1) Míněn je člověk, který sám není chudý (má majetek větší než dvě stě zúzů), který si přeje získat pe‘a pro jiného chudého.

2) Dotyčný člověk se totiž může snadno vzdát svého majetku, čímž se stane sám chudým a má právo získat pe‘a pro jiného chudého.

3) Moudří s řešením r. Eli‘ezera nesouhlasí (viz Bava meci’a 9b).

4) Zatímco samotný pohan takové dávky odvádět nemusí, neplatí to o Židovi, který tuto úrodu od pohana získá.

5) Majetek hefker desátkům nepodléhá.

6) Viz Lv 19,9.

7) To, co někomu vypadne z ruky náhodou, nepodléhá zákonům leket na základě verše A paběrek své žně nesebereš [Lv 23,22].

8) Tento případ nepovažujeme za náhodné upuštění.

9) Tento případ považujeme za náhodné upuštění.

10) Nabere-li si někdo více než plnou hrst obilí, takže mu padá z ruky.

11) Ti dva se názorově liší v tom, že r. Jišma‘el považuje špičky prstů za součást ruky, kdežto r. Akiva je považuje za hřbet ruky.

12) Tj. když si mravenci nanosili zrní z paběrků.

13) Které je čerstvé a bílé (Bertinoro).

14) Je totiž možné, že nahnilé zrní druhořadé kvality se může vyskytnout už při sklizni.

15) Přitom nezáleží na tom, co všechno se země dotklo, protože se jedná o trest a pokutu za pokus vyhnout se povinnosti leket.

16) Takže se vzájemně promíchá obilí leket a obilí hospodáře.

17) Tzn. podle názoru r. Me’ira (viz níže V,3).

18) Což je přibližně jedna pětačtyřicetina (Bertinoro).

19) Je-li klas tak blízko, že ho lze uchopit do ruky společně se stojícím obilím, nejedná se o leket, protože o něm neplatí slova Nevrátíš se, abys ho přinesl [Dt  24,19].

20) V takovém případě vzniká o každém klasu pochybnost, zda se jedná či nejedná o leket, a tudíž, zde se z něj má či nemá oddělit desátek. Dotyčný tedy musí vzít jiný klas a dát ho chudému, kterému je nutno dát to, co nepodléhá desátku. Povinnost oddělit desátek vzniká ve chvíli navršení úrody (viz výše I,6). Oddělení desátku se provede následovně: Ze zmíněné hromady obilí se přinesou dva klasy. Hospodář pak nad jedním pronese: „Je-li tento klas leket, je to v pořádku. Ale pokud ne, ať se povinnost desátku přenese z něj na jiný klas a tento je odevzdán chudému!“

21) R. Eli‘ezer se tomu diví, protože rabíni výše tvrdí (viz výše IV,9), že hospodář nemá právo dávat úrodu konkrétním chudým osobám.

22) Což předpokládá správnost názoru, že dar podmíněný jeho pozdějším vrácením je platným darem.