3. kapitola, fol. 34a

1. Sedm dní před spálením [červené] krávy byl kněz, určený ke spálení [červené] krávy, přesunut ze svého domu do síně, která má výhled na severovýchodní roh biry,1) a která se nazývala Kamenný dům. Po celých sedm dní byl stříkán [směsí]2) ze všech obětí za hřích, které tam byly.3) R. Jose říká: „Stříkali na něj pouze třetí a sedmý [den].“ R. Chanina, segan kněží, říká: „Na toho kněze, který byl určen ke spálení [červené] krávy, stříkali celých sedm dní, ale na [kněze] pro Den smíření stříkali pouze třetí a sedmý [den].“

2. Dvory byly v Jeruzalémě stavěny na skále

----------------------------------

1) Toto slovo označuje buď Chrám jako takový (srv. 1Pa 29,1), nebo je to název jistého místa na Chrámové hoře (Joma 2a).

2) Doplněk podle gaona z Vilna; stříkání bylo prevencí pro případ, že se rituálně poskvrnil.

3) Které se tam uskutečnily od doby Mojžíše až doposud a popel z nich byl uchováván, viz níže, mišna 5.

 

fol. 34b

a sloužily na ochranu proti hrobu v hlubině.1) A byly tam přiváděny těhotné ženy, aby tam rodily a vychovávaly své děti.2) A byli tam přiváděni býci,3) na jejichž hřbetech byly [naloženy] dveře4) a seděli na nich chlapci s kamennými poháry5) v rukou. Když dorazili k Šiloachu, tak sestoupili, naplnili [poháry vodou]6) a zase nastoupili a usedli na těch [dveřích]. Rabi Jose říká: „[Každý chlapec] použil a naplnil [pohár] ze svého místa.“7)

3. Když [chlapci] přijeli na Chrámovou horu, tak sestoupili. Chrámová hora a [chrámová] nádvoří měly pod sebou dutinu kvůli [možným] hrobům v hlubině a u vchodu [Chrámového] nádvoří byl džbán obsahující popel obětí za hřích.8) Tu přivedli samce z bravu a mezi rohy mu uvázali provaz. Na druhý konec provazu přivázali prut nebo trnitou větev a tu hodili do toho džbánu.9) Toho samce pak udeřili, aby začal couvat, a [chlapec] nabral [z toho popela] a posvětil ho,10) kolik bylo třeba, na vodní hladině. R. Jose říká: „Nedávejte saducejům11) příležitost k posměchu! Spíše [chlapec] nabral [popel] a posvětil ho.“

4. Nemohli činit oběť za hřích místo [jiné] oběti za hřích,12) ani jeden chlapec nemohl [zastoupit] jiného chlapce.13) A chlapci museli být postříkáni.14) To je názor rabiho Joseho Galilejského,[ale] rabi Akiva říká: „Nemuseli být postříkáni.“

5. Když nenašli [popel] z těch sedmi [červených krav],15) provedli [postříkání] z těch šesti, z těch pěti, z těch čtyř, z těch tří, z těch dvou nebo z té jedné. A kdo je připravil? Tu první připravil Mojžíš. Tu druhou připravil Ezdráš. A pět jich bylo od [doby] Ezdráše. To je názor rabiho Me’ira, ale moudří říkají: „[Všech] sedm jich bylo od [doby] Ezdráše. A kdo je připravil? Šim‘on Spravedlivý a Jochanan Velekněz připravili každý dvě. Elihu-ejnaj ben Ha-Kof, Chanam’el Egypťan a Jišma‘el ben Pijavi připravili každý jednu.“

6. Zhotovili cestu z Chrámové hory na Olivovou horu po jednotlivých obloucích, kdy každý oblouk směřoval naproti pilíři [dolního oblouku] na ochranu proti hrobu v hlubinách. A po ní přecházel kněz spalující [červenou] krávu, [červená] kráva a všichni pomocníci na Olivovou horu.

7. Když [červená] kráva nechtěla jít, nemohli ji nechat jít společně s černou, neboť není psáno: ,Porazí se černá‘; ani s [jinou] červenou, neboť není psáno: ,Dvě se porazí.‘ R. Jose říká: „Nikoli kvůli tomu, nýbrž proto, že stojí psáno: A přivede ji,16) [což znamená:] samotnou.“) A starší Izraele šli pěšky napřed na Olivovou horu, kde byla lázeň. Kněze spalujícího [červenou] krávu [záměrně] poskvrnili kvůli saducejům, aby neříkali: ,Bude připraven při soumraku slunce.‘

----------------------------------------

1) Tzn. pro případ, kdyby pod skálou existoval nějaký zapomenutý hrob.

2) Tj. k bohoslužbě s červenou krávou.

3) Tj. když měla být ze Šiloachu přinesena voda pro červenou krávu.

4) Což mělo zabránit průniku rituální nečistoty zespoda na chlapce.

5) Ty nepodléhají poskvrnění.

6) K rituálnímu postříkání kněze, který měl spálit červenou krávu.

7) Aniž by sesedl z býka.

8) Kde byl přechováván popel všech předchozích spálených červených krav.

9) Nešlo ji tam vložit přímo, protože člověk, který by to učinil, mohl být rituálně poskvrněn výtokem a svým pohybem (,třesením‘) by poskvrnil i popel.

10) Pohybem býka se rozsypal popel nalepený na větvičce; „posvěcení“ zde znamená smíchání popela s vodou.

11) Nebo ,minim‘; důvodem k posměchu měla být snad složitost celého aktu.

12) Zřejmě to znamená, že za oběť se nemohla vzít jiná nežli uvedeným způsobem připravená kráva, nebo ta, která by se po všech přípravách stala nevhodnou.          

13) Na přípravách a následném rituálu se musel podílet tentýž chlapec a nemohl být nahrazen jiným, byť rituálně čistým.

14) Tj. vodou s popelem z červené krávy, pokud se poskvrnili mrtvým plazem. Chlapci na sebe stříkali navzájem, protože neexistoval nikdo, kdo by měl větší rituální čistotu. R. Akiva však soudí, že stačila pouze rituální koupel.

15) Tedy všech, které byly spáleny od Mojžíše až do té doby. Postříkání se muselo provádět společně s popelem všech sedmi krav, jak se píše ve III,1.

16) Nu 19,3.

fol. 35a

8. Vložili na něj ruce a řekli: „Muži, veleknězi,1) vykoupej se jednou!“ [Kněz] sestoupil [do koupele], vykoupal se, vystoupil [z lázně] a usušil se. A byly tam vyrovnané [různé] druhy [vhodného] dřeva: dřevo cedrové, borové, smrkové a jemné fíkovníkové. A [hranici] uspořádali na způsob věže, ve které jsou průduchy.2) A její předek byl obrácen k západu.3)

9. [Červená kráva] byla spoutaná lýčeným provazem4) a položena na hranici hlavou k jihu a tváří k západu. Kněz stál na východě tváří k západu. Porazil ji svou pravicí a levicí zachytil [krev]. Rabi Jehuda říká: „Zachytil [krev] pravicí, přendal si ji do levice a stříkal [krev] pravicí.“ Ponořil [prst do krve] a stříkl sedmkrát proti Vnitřní svatyni, pro každé stříknutí [prst znovu] ponořil [do krve]. Když dokončil stříkání, otřel si ruku o tělo krávy, sestoupil a zapálil oheň třískami. Rabi Akiva říká, že [palmovými] ratolestmi.“

10. Když [červená kráva] praskla [žárem], [kněz] stanul mimo jámu,5) uchopil cedrové dřevo, yzop a šarlatovou vlnu a řekl [ostatním:] „Je to cedrové dřevo? Je to cedrové dřevo? Je to yzop? Je to yzop? Je to šarlatová vlna? Je to šarlatová vlna?“ Každou tu věc zopakoval třikrát a oni mu odpovídali: „Ano, ano, ano!“, třikrát na každou tu věc.

11. [Kněz] je6) zabalil společně s konci vlny a hodil je do plamenů. Spálené je pak tloukli tyčemi [na prášek] a potom je prosívali sítem. Rabi Jišma‘el říká: „To se dělalo kamennými kladivy a kamennými síty.“7) Černé uhlíky, na kterých byl popel, roztloukli; ale ty, na kterých popel nebyl, nechali být. Kosti roztloukli v obou případech. Pak byl [popel] rozdělen na tři části: jedna byla dána na rampu, druhá na Olivovou horu a třetí byla rozdělena všem hlídkám.

-----------------------------

1) Pokud kněz byl zároveň veleknězem.

2) Dosl. ,otevřeli v ní okna‘.

3) Otvor, do něhož se vkládal oheň, byl obrácen směrem k Vnitřní svatyni.

4) Který nepodléhá poskvrnění.

5) Ve které byla kráva spalována.

6) Tj. cedrové dřevo a yzop.

7) Tyto věci znovu nepodléhají poskvrnění.