1. kapitola, fol. 5b

8. [Oblast] před zdí1) je svatější, protože se tam konzumují menší svátosti a druhý desátek. Chrámová hora je svatější,

----------------------------------------

1) Tj. před hradbou Jeruzaléma.

fol. 6a

protože tam nesmějí vstoupit zavim, zavot, nidot ani rodičky. Vnější obvod2) je svatější, protože tam nesmí vstoupit žádný modlář ani ten, kdo se poskvrnil mrtvým tělem. Ženské nádvoří3) je svatější, protože tam nesmí vstoupit žádný tevul jom, [přestože] za to není povinen obětí za hřích. Nádvoří Izraele4) je svatější, protože tam nesmí vstoupit nikdo, komu se nedostalo usmíření, a je za to povinen obětí za hřích. Nádvoří kněží je svatější, protože tam nesmí vstoupit žádný Izraelita, jedině v době, kdy je zapotřebí vložit [ruce],5) porážet [oběť] či mávat.6)

9. [Místo] mezi Verandou a Oltářem je svatější, protože tam nesmějí vstoupit [muži] zohyzdění a s neupravenými vlasy. Chrám je svatější, protože tam nesmějí vstoupit [muži], kteří si neomyli ruce a nohy. Vnitřní svatyně je svatější, protože tam smí vstoupit pouze velekněz v Den smíření v době [chrámové] služby.7) Rabi Jose řekl: „[Místo] mezi Verandou a Oltářem je svatější nežli Chrám v pěti ohledech:

-----------------------------------------

2) Tzv. chel; jedná se o volnou plochu, která sloužila k obcházení celého obvodu Chrámu (viz Midot II,3).

3) Nádvoří za vnějším obvodem Chrámu.

4) Bylo položeno za Ženským nádvořím a vystupovalo se k němu po patnácti schodech (viz Midot, tamtéž, mišna 5).

5) Na hlavu oběti (Lv 3,2).

6) Viz Lv 7,30.

7) Vstupuje tam při pálení kadidla; při stříkání býčí krví; při stříkání kozlí krví a při vyjímání lžíce a pánve (viz Lv 16,2nn).

fol. 6b

Nesmí tam vstoupit [muži] zohyzdění, s neupravenými vlasy, kteří pili víno a kteří si neomyli ruce a nohy.” A lidé se musejí [místu] mezi Verandou a Oltářem vyhýbat v době pálení [kadidla].1)

2. kapitola

1. Dřevěné, kožené, kostěné a skleněné nádoby, pokud jsou ploché, jsou čisté,2) pokud jsou duté, jsou nečisté. Rozbitím se očišťují. Pokud se obnoví, od té doby podléhají poskvrnění.3) Hliněné nádoby a nádoby z neteru jsou si poskvrňováním podobné: Jsou poskvrnitelné a samy poskvrňují4) ve své atmosféře,5) poskvrňují6)

--------------------------------------

1) Když se pálí kadidlo ve Vnitřní svatyni nebo na Zlatém oltáři.

2) Tj. nepodléhají rituálnímu poskvrnění.

3) Nevracejí se však ke své původní nečistotě jako kovové nádoby.

4) Potraviny a tekutiny.

5) Tedy i tehdy, nedojde-li k přímému styku s takovou nádobou.

6) Tentokrát  přímým stykem; nikoli však ve své atmosféře.

fol. 7a

svým [konkávním] dnem, ale neposkvrňují svou zadní částí.1) A rozbitím se očišťují.

2. Ohledně těch nejmenších hliněných nádob a dna i stěn [velkých rozbitých nádob], které mohou stát bez opory,2) jejich [minimální] mírou3) je [množství oleje potřebné k omočení] malíčku nedospělce, [pokud4) měly objem]5) do jednoho logu. [Pokud měly objem]14) od jednoho logu do jednoho se’a, [jejich mírou je] čtvrt [logu]. [Pokud měly objem] od jednoho se’a do dvou se’a, [jejich mírou je] půl logu.

[Pokud měly objem] od dvou se’a do tří nebo až do pěti se’a, [jejich mírou je] jeden log. To je názor r. Jišma‘ela, [ale] rabi Akiva říká: „Já uvádím míry pouze pro rozbité hliněné nádoby:6) Ohledně těch nejmenších hliněných nádob a dna i stěn [velkých rozbitých nádob], které mohou stát bez opory, jejich [minimální] mírou je [množství oleje potřebné k omočení] malíčku nedospělce, [pokud měly objem] do malého kuchyňského hrnce. [Pokud měly objem] od malého kuchyňského hrnce do lódského džbánku, [jejich mírou je] čtvrt [logu]. [Pokud měly objem] od lódského [džbánku] do betlémského [džbánku], [jejich mírou je] půl logu. [Pokud měly objem] od betlémského [džbánku] do velkého [kamenného] džbánku, [jejich mírou je] jeden log.“ Raban Jochanan ben Zakaj říká: „Mírou velkého [kamenného] džbánku jsou dva logy. Míra dna rozbitého galilejského džbánku a malých džbánků je jakákoliv, ale [střepy] jejich stěn poskvrnitelné nejsou.“

3. Následující hliněné [nádoby] nejsou poskvrnitelné:7) Podnos bez rámu; pánev s ulomenými stěnami; trubka na pečení zrní; okapy, byť by byly prohnuté8) a byť by byly schopné ukládání;9) víko koše10) sloužícího jako koš (...)

------------------------------

1) Tj. svými vnějšími plochými nebo konvexními stěnami.

2) Naplněné nějakou tekutinou, aniž by se z nich vylila.

3) Která je činí poskvrnitelnými.

4) Tato část platí pouze pro úlomky rozbitých nádob.

5) Když byly nádoby ještě vcelku.

6) Jejichž poskvrnitelnost určuje jejich tvar a místo, kde se na původně celé nádobě nalézaly.

7) Protože nemají správný konkávní tvar.

8) Protože se jedná o nedokonalou nádobu.

9) Tj. byť by měly tvar připomínající nádobu a tohoto tvaru dosáhly deformací v důsledku neustálého shromažďování vody.

10) Dutina víka původně neslouží k ukládání předmětů.