13. kapitola, 105b (gemara)

Naši rabíni nás učí: [Stojí psáno:] A úplatek nevezmeš,1) o finančním úplatku ani nemluvě. Spíše je zakázán dokonce i slovní úplatek,2) protože není psáno: ,A zisk3) nevezmeš.‘ – Jak máme chápat ten ,slovní úplatek‘? – Jako když se Šemu‘el jednou převážel [přes řeku], přišel jistý muž a podal mu ruku.4) [Šemu‘el] mu řekl: „Co tu děláš?“ On mu odvětil: „Soudím se tu.“ [Šemu‘el] mu řekl: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“

Amemar jednou usedl a chystal se soudit, když mu na hlavu slétl pták. Přišel k němu jistý muž a [ptáka] odstranil. [Amemar] mu řekl: „Co tu děláš?“ On mu odvětil: „Soudím se tu.“ [Amemar] mu řekl: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“

Před Mar Ukbou jednou ležela slina. Přišel k němu jistý muž a [slinu] zakryl. [Mar Ukba] mu řekl: „Co tu děláš?“ On mu odvětil: „Soudím se tu.“ [Mar Ukba] mu řekl: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“

R. Jišma‘el b. r. Jose měl arise,5) který mu vždy v předvečer šabatu nosíval košík ovoce. Jednoho dne ho však přinesl už pátý [den] v týdnu. [R. Jišma‘el] mu řekl: „Proč právě teď?“ [Aris] mu odvětil: „Soudím se tu a řekl jsem si, že po cestě přinesu mistrovi [ovoce].“ [R. Jišma‘el] od něj [ovoce] nepřijal a řekl mu: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“ Určil tedy pár rabínů, aby ho soudili [místo něj]. Jak tak chodil sem a tam, říkal si: ,Kdyby chtěl, mohl by žádat toto! A kdyby chtěl, mohl by žádat ono!‘6) [Nakonec] si řekl: ,Ať je rozfoukána duše těch, co přijímají úplatky! Jestliže jsem v takovém [stavu] já, který jsem [ovoce] nevzal – a i kdybych ho vzal, vzal bych své vlastní [ovoce] – tím spíše to platí o těch, co přijímají úplatky!‘

R. Jišma‘elovi bar Eliša7) přinesl jistý muž [dar] prvotin ovčí stříže.8) [R. Jišma‘el] mu řekl: „Odkud jsi?“ [Muž] mu odvětil: „Z toho a toho místa.“ [R. Jišma‘el mu řekl:] „Odtamtud až sem snad nebyl žádný kněz, jemuž bys to dal?“ [Muž] mu odvětil: „Soudím se tu a řekl jsem si, že po cestě přinesu [stříž] mistrovi.“ [R. Jišma‘el] mu řekl: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“ [Stříž] od něj nepřijal a určil pár rabínů, aby ho soudili [místo něj]. Jak tak chodil sem a tam, říkal si: ,Kdyby chtěl, mohl by žádat toto! A kdyby chtěl, mohl by žádat ono!‘ [Nakonec] si řekl: ,Ať je rozfoukána duše těch, co přijímají úplatky! Jestliže jsem v takovém [stavu] já, který jsem [stříž] nevzal – a i kdybych ji vzal, vzal bych svou vlastní [stříž] – tím spíše to platí o těch, co přijímají úplatky!‘

Ravovi Ananovi jednou přinesl jistý muž košík bahenních rybek. [R. Anan] mu řekl: „Co tu děláš?“ On mu odvětil: „Soudím se tu.“ [R. Anan] si to od něj nevzal a řekl mu: „Nejsem vhodný k tomu, abych tě soudil!“ [Muž] mu řekl: „Nepřeji si, aby mne mistr soudil. Přijme alespoň mistr [můj dar], aby mi mistr nebránil v obětování prvotin?9) Neboť se učí: [Stojí psáno:] A muž přišel z Baal-šališi a přinesl muži Božímu chléb prvotin, dvacet chlebů ječných a zrní ve svém ranci’.10) Ale cožpak Elíša11) směl jíst prvotiny? Spíše ti to říká, že kdokoli přinese učenci dar, jako by obětoval prvotiny!“ [R. Anan] mu řekl: „Nechtěl jsem to přijmout, ale když jsi mi to nyní zdůvodnil, přijímám to!“ Poslal ho před rava Nachmana, kterému vzkázal: ,Ať mistr soudí tohoto muže, neboť já, Anan, nejsem vhodný k tomu, abych ho soudil!‘ [R. Nachman] si řekl: ,Jelikož mi vzkazuje toto, plyne z toho, že to je jeho příbuzný!‘12) Zrovna před ním probíhal sirotčí spor. [R. Nachman] si řekl:

------------------------          

1) Ex 23,8.

2) Nebo ‘úplatek skutků’, tj. protislužba.

3) Což by naznačovalo finanční úplatek.

4) Aby mu pomohl.

5) Aris je pachtýř, který z pronajatého pole odvádí dohodnutou sazbu.

6) Honily se mu hlavou různé myšlenky v arisův prospěch, jako kdyby se toho soudu skutečně účastnil.

7) Byl knězem a měl právo na kněžské dávky.

8) Viz Dt 18,4.

9) Viz Ex 23,19.

10) 2K 4,42.

11) Který nebyl knězem. Podle tradice náležel ke Gádovcům (viz Pesachim 68a).

12) Soudce totiž nesmí soudit svého příbuzného.

 

fol. 106a

,Jedno1) je příkaz i druhé2) je příkaz! Příkaz ctít Tóru má přednost!‘ Odložil tedy spor těch sirotků a zahájil spor toho [muže]. Když [druhá] sporná strana3) viděla, jakou čest mu [r. Nachman] prokázal, stáhla svou stížnost.

Rav Anan se dobře znal s [prorokem] Elijášem, který za ním chodil, aby ho vyučoval Seder de-Elijahu.4) Když se [r. Anan] takto zachoval,5) [Elijáš] přestal [docházet]. [R. Anan] se postil a prosil o slitování, tak [Elijáš] přišel. Když přišel, velice ho strašil. [R. Anan] si tedy zhotovil bednu a sedával [v ní] před ním, dokud s ním neskončil svůj Seder. A proto se rozlišuje Seder de-Elijahu raba a Seder de-Elijahu zuta.6)

-------------------------

1) Tj. rozsuzovat sirotky.

2) Tzn. zohledňovat učence (viz Bava kama 41b), a tudíž i jeho příbuzné.

3) Protivník toho muže, jehož r. Nachman považoval za příbuzného r. Anana.

4) Jedná se o rané dílo rabínské literatury, jehož autor je neznámý.

5) Svolil, aby se stal nedobrovolným nástrojem moci v rukou muže, který ho lstivě podplatil.

6) Ten první se r. Anan učil volně, ten druhý se učil v bedně (Raši). Zmíněný spis sestává z větší a menší části (raba a zuta). Obojí obsahuje midraš v současnosti zvaný Tana de-bej Elijahu.