4. kapitola, fol. 80b
Mišna:
Muž nesmí zůstat o samotě se dvěma ženami, ale jedna žena smí zůstat o samotě se dvěma muži. Rabi Šim‘on říká: „Rovněž jeden muž smí zůstat o samotě se dvěma ženami, pokud je jeho žena s ním.1) A smí s nimi přespat v hostinci, protože ho jeho žena hlídá.“
Muž smí zůstat o samotě se svou matkou i se svou dcerou a smí s nimi přespat v těsném fyzickém kontaktu.2) Ale až [děti] dospějí, musejí spát ve svém oděvu a on musí spát ve svém oděvu.
Gemara:
Z jakého důvodu? – Tana školy Elijášovy3) [učí:] „Protože ženy jsou v tomto ohledu lehkomyslnější.“4)
Odkud to víme?5) – R. Jochanan řekl jménem r. Jišma‘ela: „Odkud víme, že Tóra naznačuje [zákaz] pobytu o samotě6) [s dcerou izraelskou]? Neboť je psáno: Kdyby sváděl tě tvůj bratr, syn tvé matky.7) Cožpak syn matky svádí, ale syn otce nesvádí? Spíše ti to říká, že syn smí pobývat o samotě se svou matkou, ale že nesmí pobývat o samotě se žádnou ženou zapovězenou z Tóry!“
Čeho se týká doslovný význam toho verše?8) – Abaje řekl: „[Tana] říká, že to není nutné.9) [Tím je řečeno:] Není nutné uvádět [zákaz nechat se svádět] od otcova syna, protože ten by ho mohl nenávidět a špatně mu radit.10) Ale o matčině synovi, který ho [z takového důvodu] nemůže nenávidět, bych mohl říci, ať ho poslechne. Proto jsme se dozvěděli, [že tomu tak není].“
Máme říci, že naše mišna není podle [názoru] Aby Šaula? Neboť se učí [v barajtě]: ,Po celých třicet dnů [od svého narození] smí být [zemřelé] dítě odneseno [na pohřeb] v náručí11) a smí být pohřbeno jednou ženou a dvěma muži, leč nikoliv jedním mužem a dvěma ženami. Aba Šaul říká: „Také jedním mužem a dvěma ženami.“‘ – Můžeš dokonce říci, že je to podle [názoru] Aby Šaula, protože v době truchlení jsou vášně utlumeny.12)
Ale rabíni souhlasí s r. Jicchakem, který řekl: „[Stojí psáno:] Kde truchlí člověk živý, muž je ve svém hříchu,13) [což znamená:] dokonce i v době truchlení vášně nad člověkem zvítězí.“14) – A co Aba Šaul?15) – Když je to psáno, týká se to člověka, který si stěžuje na svůj osud, a je tím řečeno: [Svatý, budiž požehnán, říká:] ,Nač si stěžuje na svůj osud? Je snad horší16) než jeho hříchy? Život, který jsem mu dal, tomu odpovídá!‘ – A co rabíni? – Jako se to stalo s jistou ženou: Jednou se stalo, že odnesla [dítě živé].17)
,Ale jedna žena.‘ – Rav Jehuda řekl: „Rav pravil: To se učí pouze o slušných [mužích], ale o těch chlípných platí, že byť by jich bylo deset, není to [povoleno]!“ Jednou se stalo, že si deset [chlípných Izraelců] odvezlo [chlípnou ženu] na márách, [aby s ní činilo ohavnosti].18) – Rav Josef řekl: „Věz, že jednou se shromáždilo deset [mužů] a ukradlo trám, aniž by se před sebou styděli.“
Řekněme, že s ním souhlasí [následující nauka]: ,Poslali s ním19) dva učence, aby s ní snad nesouložil cestou.‘20) Učenci tedy ano, ale obyčejní muži nikoliv? – S učenci je to jiné, protože ti ho umějí
1) Var. lec.: ,Rovněž jeden muž smí zůstat o samotě se dvěma ženami, a pokud je jeho žena s ním, smí s nimi přespat v hostinci, atd.‘
2) Tj. bez šatů. Míněn je malý chlapec se svou matkou a malé děvče se svým otcem.
3) Jedná se o název midraše (Tana de-bej Elijahu).
4) A dokonce i ve dvojici by se mohly nechat mužem ovlivnit.
5) Tj. že muž nesmí být se ženami sám.
6) Tzv. jichud (viz rejstřík).
7) Dt 13,6.
8) Výklad r. Jochanana se nedrží doslovného významu textu, takže na naši otázku neodpovídá zcela jednoznačně.
9) Tj. že není nutné výslovně uvádět to, co lze odvodit logicky.
10) Nenáviděl by ho kvůli tomu, že oslabuje jeho pozici v rodině a radit mu špatně ohledně dědictví dalších bratrů.
11) Tzn. nemusí mít žádnou rakev.
12) Dosl. ,rozbity‘.
13) Pl 3,39.
14) Verš se vykládá v tom smyslu, že dokonce i při truchlení musí člověk zápasit se svou touhou hřešit.
15) Jak vykládá uvedený verš on?
16) Dosl. ,vítězí nad‘.
17) Raši vysvětluje, že šlo o případ, kdy žena odnesla živé dítě a předstírala jeho smrt, jen aby mohla ukojit své vášně za městem.
18) Žena jen předstírala, že je mrtvá, aby s těmi muži pak mohla souložit.
19) Dosl. ,dali mu‘.
20) Uvedený případ se týkal soty, která byla poslána ke zkoušce hořkou vodou (viz Nu 5,11–31). Dokud nebyla svého nařčení zproštěna, byla zapovězena dokonce i svému manželovi, kterého ti dva učenci doprovázeli, když ji vedl k soudu.
fol. 81a (gemara)
varovat.1)
Rav Jehuda řekl: „Rav pravil: To2) se učí pouze o městě, ale na cestě jsou nutní tři [muži], aby se snad jeden z nich nemusel jít vymočit, takže by se zapovězenou [ženou] zůstal jenom jeden.“ – Řekněme, že s ním souhlasí [následující nauka:] ,Poslali s ním dva učence, aby s ní snad nesouložil cestou.‘ Dva [učenci] a jeden [manžel], to je tři? – Tam je to kvůli tomu, aby proti němu existovali svědci.3)
Rav a rav Jehuda společně cestovali a před nimi kráčela jistá žena. Rav řekl ravovi Jehudovi: „Zvedni své nohy od Gehinom!“4) [R. Jehuda] mu řekl: „Ale vždyť to byl sám mistr, kdo řekl, že v případě slušných [mužů] je to povoleno?“ [Rav] mu odvětil: „Kdo říkal, že slušní [muži] jsou jako já a ty? Spíše jako kdo? Například jako rabi Chanina bar Papi a jeho kolegové.“5)
Rav řekl: „Za ukrytí [se ženou] mrskáme, ale za ukrytí [se ženou ji] nezapovídáme.“6) – Rav Aši řekl: „To bylo řečeno pouze ohledně jichud se svobodnou ženou, ale ohledně jichud se vdanou ženou nikoliv, aby její vina nepadla na její děti.“7) – Mar Zutra nechával zmrskat a vydával prohlášení.8) Rav Nachman z Parachteje řekl ravovi Ašimu: „Mistr by měl [rovněž] nechávat zmrskat a vydávat prohlášení?” [R. Aši] mu odvětil: „Někdo by se mohl dozvědět to první a nedozvědět se to druhé.“
Rav řekl: „Kvůli špatné pověsti mrskáme,9) neboť je psáno: Nikoliv, moji synové! Vždyť není dobré, co slyším!“10) Mar Zutra vkládal šňůru kolem ramenou [provinilce]11) a citoval mu: „Nikoliv, moji synové!“
Raba řekl: „Je-li její manžel ve městě, neobáváme se kvůli jichud.“ – Rav Josef řekl: „Otvírají-li se dveře na ulici, neobáváme se kvůli jichud.“ – Rav Bibi jednou navštívil dům rava Josefa. Poté, co si [r. Josef] obložil chléb, tak řekl svým [sluhům:] „Odstraňte žebřík pod Bibim!“12) – Ale vždyť Raba řekl: „Je-li její manžel ve městě, neobáváme se kvůli jichud.“ – S ravem Bibim to bylo něco jiného, protože ona byla jeho družbou13) a byla s ním spřízněna.
Rav Kahana řekl: „Jsou-li muži ve vnější [místnosti] a ženy ve vnitřní [místnosti], neobáváme se kvůli jichud. Jsou-li muži ve vnitřní [místnosti] a ženy ve vnější [místnosti], obáváme se kvůli jichud.“14) V barajtě [učí] tana opak.15) – Abaje řekl: „Když tedy rav Kahana říká toto a tana [učí] v barajtě opak, zachovejme se podle přísnějšího [hlediska]!“ – Abaje [si vyrobil] zástěnu ze džbánů, Raba [si vyrobil] zástěnu z rákosu.16) – Abin řekl: „Nejkritičtější částí roku je poutní slavnost.“17)
Do Nehardeje přišly jisté [propuštěné] zajatkyně. Vzali je do domu rava Amrama Zbožného a odstranili před ním žebřík.18) Když [tam] jedna z nich procházela, padlo na ni světlo seshora.19) Rav Amram chytil žebřík, který by neuzvedlo ani deset mužů, sám ho vztyčil a začal [po něm] stoupat. Když dorazil do půli cesty, zapřel se a spustil křik: „V domě Amramově hoří!“ Přiběhli rabíni a řekli mu: „Stydíme se za tebe!“ [R. Amram] jim odvětil: „Lépe, když se za Amrama stydíte na tomto světě, než abyste se za něj styděli ve světě příštím!“ [R. Amram] se zapřisáhl, aby z něj [pokušení] vyšlo, a ono z něj vyšlo v podobě ohnivého sloupu. [Amram] mu řekl: „Hle, ty jsi oheň a já jsem maso, a [přesto] jsem silnější20) než ty!”21)
Rabi Me’ir se vysmíval provinilcům. Jednoho dne se mu zjevil Satan v podobě ženy na opačném břehu řeky. Jelikož tam nebyl žádný přívoz, [r. Me’ir] uchopil provaz22) a začal přecházet. Když byl v polovině provazu, [Satan] ho propustil23) se slovy: „Kdyby mi v nebi neříkali: ,Střez se r.Me'ira a jeho Tóry‘, nedal bych za tvůj život24) ani dva ma'in!“25)
R. Akiva se vysmíval provinilcům. Jednoho dne se mu zjevil Satan v podobě ženy na vrcholku palmy. [R. Akiva] objal palmu a začal na ni šplhat. Když byl v polovině palmy, [Satan] ho propustil se slovy: „Kdyby mi v nebi neříkali: ,Střez se rabiho Akivy a jeho Tóry‘, nedal bych za tvůj život ani dva ma'in!“
Pelimo říkával každý den: „Šíp do Satanova oka!“26) Jednoho dne, bylo to v předvečer Dne smíření, se [Satan] přestrojil za chudáka a přišel volat k jeho bráně. Když mu dal [Pelimo] chléb, tak mu [Satan] řekl: „V tento den, kdy je každý uvnitř, tak já mám být venku?“ Vzal ho tedy dovnitř a nabídl mu chléb. [Satan] mu řekl: „V tento den, kdy každý sedí u stolu,27) tak já mám sedět sám?“ Zavedli ho tedy a posadili ke stolu. Jak tam seděl, měl tělo pokryté hnisavými vředy, a choval se kvůli tomu odpudivě.28) [Pelimo] mu řekl:
---------------------------
1) Důvodem tedy není naše obava z cizoložství (viz Sota 7a).
2) Tj. že žena smí být o samotě se dvěma muži.
3) Tj. pro případ, že by se svou ženou souložil; pak už by se nemusela podrobit zkoušce hořkou vodou.
4) Tj. přidej, ať ji předhoníme, protože bychom mohli upadnout v pokušení.
5) Viz 39b.
6) Raši: Muž, který zůstal o samotě se vdanou ženou, má být zmrskán, ale dotyčná žena kvůli tomu není zapovězena svému manželovi.
7) Které pak mohou být podezírány z toho, že jsou nemanželské.
8) Tj. trestal muže, kteří zůstávali o samotě s vdanou ženou, ale o těchto ženách prohlašoval, že se nedopustily cizoložství.
9) Tj. jestliže se o někom povídá něco špatného, necháme ho zmrskat.
10) 1S 2,24. Záporka lo, al, obvykle uvozuje zákaz, takže zde Rav vykládá: ,Jedná se o zákaz, moji synové, ohledně toho nedobrého, co slyším.‘
11) Tj. kolem ramenou člověka, o jehož hříšnosti se mluvilo. – Uvedený trest náleží do kategorie makat mardut a nesouvisí se ,čtyřiceti ranami‘ známými z Písma.
12) Seděli totiž v horní komůrce a potom r. Josef se svou ženou slezli dolů a nechali tam r. Bibiho samotného. Ještě předtím, než r. Josef opustil dům, vydal tento příkaz, aby r. Bibi nemohl slézt a neocitl se tak o samotě s jeho ženou (Soncino).
13) Jde o ženský ekvivalent družby, který vystupuje na svatbě (viz Bava batra 144b).
14) Tehdy muž musí projít přes ženské místnosti a dopustil by se tak přestupku, protože bylo uvedeno, že jeden muž nesmí být o samotě dokonce ani s více ženami.
15) Jestliže jsou muži venku, obáváme se, aby některý z nich nezašel dovnitř, aniž by si toho ostatní muži všimli. Jsou-li však muži uvnitř, neobáváme se, že by tam mohla zvenčí vejít nějaká žena, protože jedna žena se dvěma muži být smí; neobáváme se ani toho, že by některý z mužů vyšel za ženami ven, protože by za ním mohl kdykoliv přijít některý z dalších mužů a přistihnout ho (Soncino).
16) Když se ocitli v místnosti, kde se vyskytovaly ženy i muži současně.
17) Protože tehdy je pohromadě hodně lidí a je třeba se obávat nežádoucích kontaktů.
18) Nocovaly totiž v horní komůrce (viz příběh r. Bibiho a r. Josefa).
19) Zřejmě odněkud ze světlíku, takže r. Amram měl možnost uvidět její krásu.
20) Dosl. ,lepší‘.
21) Mluví se svým zlým pudem, jenž je dále personifikován jako Satan.
22) Šlo zřejmě o provaz natažený přes řeku nad prkennou lávkou.
23) Přestal ho svádět, zřejmě se tedy vrátil do své původní podoby.
24) Dosl. ,krev‘.
25) Drobná mince, ve smyslu „nedal bych za tvou duši ani zlámanou grešli“.
26) Takhle ho stále proklínal a bojoval proti němu, aby se od něho vzdálil.
27) Dosl. ,u podnosu‘.
28) Zřejmě si vyrážku škrábal, vrtěl se a znepříjemňoval tak hostinu spolusedícím.
fol. 81b (gemara)
„Seď pořádně!“ [Satan] mu řekl: „Přineste mi pohár [pití]!“ Přinesli mu tedy pohár [pití], on se rozkašlal a pouštěl do něj sliz. [Pelimo] ho za to káral, když tu [Satan] předstíral, že zemřel.1) [Pelimova domácnost] slyšela, jak lidé volají: „Pelimo zabil muže! Pelimo zabil muže!“2) [Pelimo] utekl a ukryl se na záchodě. [Satan] tam přišel za ním a [Pelimo] před ním padl k zemi. Když [Satan] viděl, jak trpí, odhalil se mu a řekl: „Z jakého důvodu to [pořád] říkáš?“3) [Pelimo se zeptal:] „Ale co mám tedy říkat?“4) [Satan] mu odvětil: „Mistr by měl říkat: Milosrdný ho kárá!“5)
Rabi Chija bar Aši měl ve zvyku říkat, kdykoliv padl na tvář:6) ,Kéž nám Milosrdný pomáhá před zlým sklonem!‘ Jednoho dne ho slyšela jeho žena a řekla si: ,Hleďme! Vždyť se ode mne oddělil už před mnoha lety! Z jakého důvodu toto říká?‘7) Jednoho dne, když [r. Chija] studoval ve své zahradě, se ozdobila a několikrát před ním přešla sem a tam. [R. Chija] jí řekl: „Kdo jsi?“ [Jeho žena] mu odvětila: „Jsem Charuta8) a musím se ještě dnes vrátit.“ [R. Chija] po ní zatoužil. [Jeho žena] mu řekla: „Podej mi granátové jablko z té nejvyšší větvičky!“ [R. Chija] vyskočil, a šel jí je podat. Když přišel domů, jeho žena právě roztápěla pec. [R. Chija] na ni vylezl a sedl si do ní. [Jeho žena] mu řekla: „Co se stalo?“ [R. Chija] jí odvětil: „Stalo se to a to.“ [Jeho žena] mu řekla: „To jsem byla já!“ Ale on si jí nevšímal, dokud mu nepodala důkaz.9) [R. Chija] jí řekl: „[Nicméně] můj úmysl byl zakázaný.“ A ten spravedlivý [tj. r. Chija b. Aši] se po [zbytek] svých dní postil, až z toho zemřel.
1) Tj. aby ho vyděsil.
2) Ty hlasy byly zřejmě součástí Satanových kejklů.
3) Proč mě pořád proklínáš?
4) Tj. abych tě od sebe zahnal.
5) Viz Za 3,2.
6) V talmudických dobách odříkával člověk po Osmnácti požehnáních své soukromé prosby (tachanunim); při této příležitosti se padalo na tvář (Soncino).
7) Z toho bylo patrné, že r.Chija (který už byl velmi stár) neměl s ovládáním svých vášní žádné potíže.
8) Jednalo se o známou místní nevěstku.
9) To granátové jablko.