2. kapitola, fol. 10a

Mišna:

Ve Svatyni nikdy netroubili méně než jednadvacetkrát a nikdy více než osmačtyřicetkrát.1) Nikdy nesměli hrát na méně než dvě harfy2) a nikdy na více než na šest. Nikdy nesměli hrát na méně než dvě flétny a nikdy na více než na dvanáct. A ve dvanácti dnech v roce bylo hráno na flétnu [chalil] před oltářem: Při porážce první pesachové [oběti],3) při porážce druhé pesachové [oběti],4) při prvním svátečním dni Slavnosti pesach, při svátečním dni Slavnosti šavu‘ot a při osmi dnech Slavnosti [sukot]. A nehráli na píšťalu [abuv] z bronzu, nýbrž na píšťalu z rákosu, neboť její zvuk je sladší. A k zakončení melodie nepoužívali nic, než [sólo] na píšťalu, neboť tvoří příjemný závěr. [Chrámoví hudebníci] byli otroci kněží. To je názor r.Me’ira, [ale] rabi Jose říká: „Pocházeli z rodu Bejt Ha-Pegarim a z rodu Bejt Ciporaja a byli z Emauz, odkud se braly [manželky] pro kněze.“5) Rabi Chanina ben Antigonos říká: „Byli to levité.“6)

Gemara:

Naše mišna není podle [názoru] rabiho Jehudy,7) neboť se učí [v barajtě]: ,R. Jehuda říká: „Nikdy [netroubili] méně než sedmkrát a nikdy více než šestnáctkrát.“‘ – V čem se [ti dva názorově] liší? – Rabi Jehuda tvrdí, že teki‘a, teru‘a, teki‘a8) je jeden [zvuk], kdežto rabíni tvrdí, že teki‘a, teru‘a a teki‘a je každé zvlášť.9)

 Jaký důvod má r. Jehuda? – Písmo praví: A zatroubíte vytrubování [u‑teka‘tem teru‘a]10) a dále je psáno: Vytrubování zatroubíte [teru‘a jitke‘u].11) Jakým způsobem [to máme chápat]? Že teki‘a, teru‘a, teki‘a je jeden [zvuk].12) – A co rabíni? – Ten [verš je potřeba k odvození], že před i po [teru‘a] je táhlé zatroubení [teki‘a].13)

A jaký důvod mají rabíni? – Neboť je psáno: A při svolání společenství zatroubíte, ale nebudete vytrubovat.14) A domníváš-li se, že teki‘a, teru‘a, teki‘a je jeden [zvuk], Milosrdný tím říká: ,Vykonej [pouze] polovinu [náboženské] povinnosti a polovinu nevykonávej!‘ – A co rabi Jehuda? – Je to pouhý [svolávací] signál. – (A co rabíni? – Je to [svolávací] signál, ale Milosrdný ho srovnává s [náboženskou] povinností.)

Podle čího [názoru] se řídí to, co řekl rav Kahana: „Mezi teki‘a a teru‘a není vůbec žádná [pauza]“? – Podle čího [názoru]? Podle [názoru] rabiho Jehudy! To je přece zřejmé? – Mohl bych říci, že to je dokonce i podle [názoru] rabínů a má to vyloučit [názor] rabiho Jochanana, který řekl: „Uslyší-li někdo devět zatroubení v devíti [různých] hodinách dne, splnil [svou povinnost].“15) Proto jsme se dozvěděli, [že tomu tak není]. – Ale řekněme, že tomu tak vskutku je? – Pokud by tomu tak bylo, co tedy znamená ,vůbec žádná [pauza]‘?

,A ve dvanácti dnech v roce bylo hráno na flétnu, atd.‘ – Čím se liší tyto [dny]? – Protože tehdy jednotlivec dokončuje žalmy Halelu.16) Neboť rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šim‘ona ben Jehocadak: „Existuje osmnáct dní v roce, kdy jednotlivec dokončuje Halel: osm dní Slavnosti [sukot]; osm dní Slavnosti chanuka; první sváteční den Slavnosti pesach; a první sváteční den Slavnosti aceret. A v exilu je to jednadvacet [dní]: devět dní Slavnosti [sukot]; osm dní Slavnosti chanuka; dva první sváteční dny Slavnosti pesach; a dva sváteční dny Slavnosti aceret.“

K čemu se učí, že při Slavnosti [sukot] dokončujeme [Halel] po všechny dny, a že při Slavnosti pesach nedokončujeme [Halel]

------------------------------------------------- 

1) Viz Suka 53b.

2) Bibl. nevel, dvanáctistrunný nástroj.

3) Při zpěvu Halelu (Pesachim 64a).

4) Při náhradních obětech těch, kdo o Pesachu cestovali nebo byli rituálně nečistí (Nu 9,9nn).

5) Podle tohoto názoru nešlo o otroky, nýbrž o mladíky z urozených rodin, z nichž si rody kněží vybírali své snoubenky.

6) Z názoru r. Chaniny by plynulo, že každého hudebníka by bylo možno považovat za levitu.

7) V učení, že ,nesměli nikdy foukat méně než jednadvacetkrát a nikdy více než osmačtyřicetkrát‘.

8) Teki’a je dlouhý tón, teru’a jsou tři krátké tóny za sebou, přičemž délka teki’a se rovná délce teru’a (blíže viz Roš ha-šana 34a).

9) První názor tvrdí, že by se měly hrát bez pauzy, druhý, že by se měly oddělit krátkými pauzami.

10) Nu 10,5.

11) Nu 10,6.

12) Hebrejské sloveso s významem ,troubit‘ je v obou případech odvozeno od téhož kořene jako slovo teki‘a. Teru’a je tedy synonymem teki‘a a vice versa.

13) Slovu teru‘a v tomto odstavci předchází i následuje po něm slovo se stejným kořenem jako teki‘a.

14) Nu 10,7.

15) Tj. naslouchání šofaru (viz Roš ha-šana 34b).

16) Jde o případ, když se někdo modlí sám, nikoli v rámci minjanu, viz dále Ta’anit 28b.

 

fol. 10b

po všechny dny? – [Dny] Slavnosti [sukot] odděluje [počet] obětí, [dny] Slavnosti pesach neodděluje [počet] obětí.1) – [Ať se tedy Halel odříkává] o šabatu, který je svými oběťmi oddělen? – [Šabat] nenazýváme slavností. – [Ať se tedy Halel odříkává] na Nový měsíc, který nazýváme slavností! – [Nový měsíc] nesvětíme jako [zákaz] vykonávání práce, neboť je psáno: Píseň bude u vás, jako v noci zasvěcování slavnosti.2) [To znamená:] pouze noc zasvěcená slavnosti vyžaduje píseň, ale [noc] nezasvěcená slavnosti píseň nevyžaduje.3) – [Ať se tedy Halel odříkává] na Nový rok a na Den smíření, které nazýváme slavnostmi a světíme je jako [zákaz] vykonávání práce? – To [nelze] kvůli r. Abahu, neboť rabi Abahu řekl: „Služební andělé řekli před Svatým, budiž požehnán: ,Pane světa! Pročpak před Tebou Izraelci nezpívají píseň na Nový rok a na Den smíření?‘ On jim odvětil: ,Je snad možné, aby Král seděl na Trůnu soudu, otvíraly se před ním Knihy živých a Knihy mrtvých a Izrael zpíval [oslavnou] píseň?‘“ – A co Slavnost chanuka, které se netýká to ani ono, [a Halel se tehdy přesto] odříkává? – To je kvůli zázraku. – A co Slavnost purim, kdy se stal zázrak, [a Halel se tehdy přesto neodříkává]? – Rabi Jicchak řekl: „To proto, že nikdy nezpíváme píseň [tj. Halel] kvůli zázraku, který se odehrál v zahraničí.“ – Rav Nachman bar Jicchak vůči tomu namítl: „A co odchod z Egypta, což je zázrak, který se odehrál v zahraničí, a přece píseň zpíváme?“ – Je to tak, jak se učí: ,Dokud Izraelci nevstoupili do [Svaté] země, bylo vhodné zpívat o všech zemích. Jakmile Izraelci vstoupili do [Svaté] země, nebylo už vhodné zpívat o všech zemích.‘

Rav Nachman řekl: „Čtení [Megily] je jako Halel.“ Rava řekl: „Tam je v pořádku, [když říkáme:] Chvalte, služebníci Pánovi,4) a nikoliv: ,služebníci faraónovi‘. Ale zde [máme říkat]: Chvalte, služebníci Pánovi, a nikoliv: ,služebníci Achašveróšovi‘? Vždyť to byli služebníci Achašveróšovi!“ – Neučí snad r. Nachman, že čtení [Megily] je jako Halel? A [barajta] přece učí: ,Jakmile Izraelci vstoupili do [Svaté] země, nebylo už vhodné zpívat o všech zemích‘! – Jakmile [Izraelci] odešli do exilu, bylo to zase vhodné jako původně.

,A nehráli na píšťalu z bronzu, atd.‘ – [Tana] začal chalilem a končí abuvem? – R. Papa řekl: „Chalil je totéž, co abuv. A proč se mu říká chalil? Kvůli sladkému [chali] zvuku.“

Naši rabíni nás učí: Ve Svatyni měli píšťalu, která byla jemná a tenká, vyrobená z rákosu, pocházela z Mojžíšových dob. Král ji poručil potáhnout zlatem, takže její hlas už nebyl příjemný. [Potom] její plášť odstranili a její hlas byl [opět] příjemný.

Ve Svatyni měli bronzový činel, který měl příjemný hlas, ale pokazil se. Moudří tedy poslali pro řemeslníky z egyptské Alexandrie, kteří ho opravili, ale jeho hlas už nebyl příjemný. Odstranili to vylepšení a jeho hlas byl [opět] příjemný.

Ve Svatyni měli bronzový moždíř, pocházel z Mojžíšových dob a míchalo se v něm koření. Když se pokazil, přišli řemeslníci z egyptské Alexandrie a opravili ho, ale už nemíchal tak [dobře] jako dřív.5) Odstranili to vylepšení a koření se [v moždíři] míchalo tak [dobře] jako dřív.

Z prvního Chrámu se zachovaly dvě nádoby a poté, co se poškodily, už jim nebylo pomoci. A ohledně nich David řekl: Byla to leštěná měď6) a byla to vyleštěná měď.7) A ohledně nich stojí psáno: A měděné nádoby z dobrého leštěného kovu, dvě, nádherné jako zlato.8) – Rav a Šemu‘el [se názorově liší]. Jeden říká: „Každá z nich vyvážila dvě zlaté [nádoby].“ A druhý říká: „Obě dvě [společně] vyvážily jednu zlatou [nádobu].“ – Rav Josef učí: „Obě dvě [společně] vyvážily jednu zlatou [nádobu].“ – Učí se [v barajtě]: R. Natan říká: „Byly [od každého] dvě,9) neboť je psáno: šenajim. Nečti šenajim [,dvě‘], nýbrž šnijim [,dvojí‘].“

R. Šim‘on b. Gamli’el učí: „Šiloach tryskal [z ústí o rozměrech jednoho] isaru. Král ho poručil rozšířit, aby vody přibylo, jenže vody [naopak] ubylo. Obnovili tedy [původní] stav, načež voda tryskala jako předtím. Proto je psáno: Ať nechválí moudrý svou moudrost, ať nechválí hrdina své hrdinství!“10)

A tak praví raban Šim‘on ben Gamli’el: „Ve Svatyni neměli hirdolim.“ – Co je to hirdolim? – Abaje řekl: „[Deskový] hudební nástroj [fungující pod] tlakem [vody],11 neboť jeho hlas byl příjemný a mátl melodii.”

Raba bar Šila řekl: „Rav Matena pravil: Šemu‘el pravil: Ve Svatyni měli magrefu12)

------------------------------------------ 

1) Počet býčků obětovaných při Slavnosti sukot se den ze dne snižoval, kdežto při Slavnosti pesach zůstával stále stejný.

2) Iz 30,29.

3) Navzdory tomu, že se Nový měsíc nazývá slavností, není ,posvěcen‘ zákazem práce.

4) Ž 113,1; tento verš se hodí ke Slavnosti pesach, avšak nikoli ke Slavnosti purim.

5) Viz Keritot 6b.

6) 1K 7,45.

7) 2Pa 4,16.

8) Ezd 8,27.

9) Tj. dva činely a dva moždíře.

10) Jr 9,22; ve Svatyni je tedy vše tak, jak má být, a ani králi nepřináleží to měnit.

11) Názory na podobu tohoto hudebního nástroje se různí. Např. Jastrow jeho název odvozuje ze slova hydraula (vodní varhany) a překládá: ,Ve Svatyni nebyly používány žádné varhany, neboť by narušovaly sladkost nápěvu.‘

fol.  11a

s deseti otvory, z nichž každý vyluzoval deset druhů tónů, takže celá vyluzovala sto druhů tónů.“ – Tana učí: „Byla jeden loket dlouhá, jeden loket vysoká a vyčnívala z ní rukojeť s deseti otvory. Každý z nich vyluzoval sto druhů tónů, takže celá vyluzovala tisíc druhů tónů.“ – Rav Nachman bar Jicchak řekl: „[Mnemotechnickou] pomůckou ti budiž: Barajta přehání.“